Kliknutím zvětšíte
Zrušit smlouvu s ECE, poprat se s haldami papírů, podstoupit schvalovací procesy a konečně začít z vlastních prostředků stavět fotbalový stadion. Takový je plán města Hradec Králové. „Nejradši bych, aby se stavělo hned," usmívá se primátor Zdeněk Fink v exkluzivním rozhovoru pro Deník.
Tak rychle to ovšem nebude. Reálný horizont je v závěru roku 2016.
„Jde nám o to postavit etapizovaně jednoduchý fotbalový stadion, podobně jako v Plzni. Jen o něco menší, do deseti tisíc," plánuje primátor, který se v obsáhlém interview vyjadřuje i k dalším tématům souvisejícím s fotbalovým klubem FC Hradec Králové, jehož je město stoprocentním vlastníkem.
Jak se vám zamlouvá celkový stav hradeckého fotbalu?
Mládežnickému fotbalu se vede velmi dobře. V Hradci má zázemí – nádherné prostory na Bavlně i na Slavii. Město v posledních letech udělalo pro rozvoj mládeže obrovský kus práce. Bavlnu nám závidí ostatní ligové mančafty, funguje i Háječek. Je tady však problém s A mužstvem. Nejdříve spadlo, v létě postoupilo a nyní je zase poslední.
To je v Hradci celkem normální. „Votroci" jsou jo-jo klubem.
Mám pocit, že od založení v roce 1905 strávil klub v nejvyšší soutěži sotva pětinu své existence. My ale chceme, aby tomu bylo jinak a liga se tady hrála pravidelně. Většina Hradečáků si myslí, že sem liga patří.
Co pro to dělá majitel klubu – město Hradec Králové?
Je to otázka peněz. FC Hradec Králové, a. s., je ze sta procent vlastněný městem. Dlouhodobě jde o jedinou takto fungující společnost. Úkolem bylo sehnat generálního sponzora, nebo spíš spolumajitele akciové společnosti, který by začínal na určitém procentu akcií a postupně by svůj podíl navyšoval. Tento záměr se nezdařil. Ani nevím, jak velká snaha byla vyvíjena.
Neříkejte.
Od toho byl předsedou představenstva jmenován pan Staněk, který měl v Praze zajišťovat tyto věci. Asi to zkoušel, ale nevyšlo to. Od toho se samozřejmě odvíjí kvalita mužstva. Město si nemůže dovolit poskytnout fotbalu padesát či šedesát milionů korun.
V Deníku už delší čas upozorňujeme na to, že v klubu chybí čistě profesionálně řízené obchodní oddělení, které by se staralo o ekonomickou prosperitu. Nebo ho supluje představenstvo klubu?
Je to obecný úkol pro všechny. I pro marketingového ředitele pana Šedivého. Nejvíce se o to stará pan Jukl. Když hrajete první ligu, dostanete peníze od města, šest milionů od STESu (oficiální marketingový zástupce FAČR – pozn. aut.) a logicky se vám lépe nabalují sponzoři.
Kolika procenty se město podílí na rozpočtu?
Zhruba z poloviny. Možná ani ne. Sponzorské peníze jsou nepatrně vyšší.
Usilujete v případě fotbalového klubu o stejný model jako v hokeji, kde drží polovinu akcií Mountfield, a. s., a město druhou?
Ideální by bylo, kdyby fotbalový klub někdo vlastnil ze sta procent. Ale nevím, jestli se podaří někoho takového sehnat. V hokeji to byl malý zázrak, že pan Drbohlav byl nespokojený v Českých Budějovicích a přesunul se do Hradce. Klub z obrovské části financuje Mountfield a město se na tom podílí jen malou části, i když ani ta není tak malá. Ale není to zdaleka polovina financování klubu. O fotbale budeme jednat dál a byl bych rád, kdybychom někoho našli. Vidíte, že i pan Pelta, jako majitel Jablonce, když se nyní rozhodl jít s mužstvem výš, že bude usilovat o vítězství v lize, o Ligu mistrů, také prodává část podílu, protože jeho síla nestačí na to, aby klub financoval. Ale jemu se klub ze třetího místa prodává daleko lépe než nám ze šestnáctého.
Padlo jméno předsedy představenstva Pavla Staňka. Vy jste byl spokojen s jeho prací, potažmo dalších členů představenstva? Jste přesvědčen, že při hledání strategického partnera udělali maximum?
To je těžké hodnotit. V představenstvu má určitě své místo pan Jukl, dále pan Michálek, který sám byl také ligovým fotbalistou a má o těchto věcech přehled. Dále tam patří pan Přibyl, který z mého pohledu také věnuje fotbalu hodně času. Tito tři lidé jsou zásadní. Jestli se změní zbylí dva členové (Pavel Staněk, Jindřich Vedlich – pozn. aut.), tak to na fungování klubu zase tak nepoznáme.
Ale určitě by bylo dobré, aby z pozice předseda představenstva odešel pan Staněk. Souhlasíte?
Určitě k tomu dojde. Protože pan Staněk už není na městě ani v Poslanecké sněmovně. Vykonává advokátní činnost někde v Praze. Na klub ztratil vazby, myslím, že už ani nebydlí v Hradci Králové. Chtělo by to sehnat člověka s odpovídajícími schopnostmi a zkušenostmi.
A co Ladislav Škorpil, neuvažovali jste o něm jako o předsedovi představenstva?
V současné době Láďa Škorpil zaštiťuje trenérskou část v klubu jako konzultant. Mně by se na tomto postu více líbil člověk z obchodní sféry, který má řadu kontaktů, vazby na velké firmy, ministerstva a podobně. A byl také věkově mladší, než jsem já s Ládou. (úsměv)
Prý jste nabídl vysokou funkci
v klubu Václavu Kotalovi, současnému kouči Zbrojovky Brno?
Vysvětlím, jak to bylo. Já jsem nejprve oslovil paní Kotalovou, která byla u mě v ordinaci. Říkala, že už by měla ráda Václava zase doma (smích), že v Brně nemá dobrou pozici. Potom jsem je potkal oba, tak jsme o tom hovořili. Václav Kotal říkal, že by měl zájem se do Hradce vrátit.
O jakou pozici jde?
I Richard Jukl s ním jednal, ale nemyslím si, že by to bylo na trenérský post. Václav Kotal je člověk, který má za sebou velkou fotbalovou kariéru jak hráčskou, tak trenérskou. Je to právě ten typ člověka, který má spoustu kontaktů.
Může Václav Kotal nahradit v roli šéfa klubu Richarda Jukla?
To není na pořadu dne. Pana Jukla mám rád, vážím si jeho práce, na druhou stranu slýchám i to, že ne všechno je úplně v pořádku. Já ale o ničem takovém nevím. To musí přijít někdo z představenstva přímo s konkrétní věcí. Pak by se to řešilo.
Za to jste na radnici řešili výstřelky hradeckých fotbalistů, kteří porušili životosprávu. Tím, že jde o městský klub, to na vás nevrhá zrovna dobré světlo, že?
Mám přenesenou zkušenost z Německa, kde se jeden můj známý ubytoval v hotelu, kam zrovna přijeli fotbalisté St. Pauli, autobus s lebkami, říkal si, to zase bude… Nakonec byl příjemně překvapený, žádní pokérovaní kluci, slušné účesy, oblečení i vychování.
Potom si člověk říká, když ty naše fotbalisty z větší části platíme, asi není dobře, pokud je trenér viděný někde v herně nebo pokud je spatřený opilý fotbalista. Tohle by se nemělo dít. A mělo by to začínat už od dětí. Klub by měl mládež vychovávat, nedopustit ani špatný prospěch ve škole. Za své éry si pamatuju, že na basketu trenér některé kluky po tréninku doučoval.
Vystupování členů klubu musí být pozitivní, aby lidé nevnímali fotbalisty jako vyžírky. Část veřejnosti je tak vnímá, že mají vysoké platy, i když u nás v Hradci je vysoké nemají, a pak je vidí někde po hospodách. To je samozřejmě špatně. Jsou to sportovci
a podle toho se mají chovat. Jako klub by měli více vystupovat společně, chodit do nemocnit k malým dětem, více působit na společenské úrovni. Jako to umí částečně dělat hokejový Mountfield.
Brzdou rozvoje fotbalu je absolutně nevyhovující stadion, který určitě ovlivňuje i případné investice movitých partnerů. Chátrající stavba odpuzuje k návštěvě také fanoušky. Vám to nevadí?
Stadion tady stál, hrál se na něm špičkový fotbal a v hledišti bylo třicet tisíc lidí. Nižší návštěvy jsou kombinací obojího – horší hra, horší výsledky a špatný stadion.
Pozorujete, že lidé jsou otrávení nekonečným příběhem okolo výstavby nového stadionu? Rádi by chodili do hezčího, modernějšího a útulnějšího prostředí.
Před lety se uzavřela smlouva s firmou ECE, která od záměru vybudovat obchodní centrum a ve spolupráci s městem stadion, ustoupila. Pro město se projekt ukazoval nevýhodný v dopravním zatížení, měl spoustu odpůrců. Z druhé strany bychom inkasovali 260 milionů korun za pozemky a samotný klub by po deset let inkasoval ročně 19 milionů korun. To byly podmínky, které nás nutily na to přistoupit. Jenže ECE od projektu odstoupilo, hledalo jiné partnery. Spojení s HB Reavis se ukázalo jako slepá cesta, další velký developer Crestyl si celý projekt prostudoval a odmítl ho jako nevýhodný.
Co tedy bude dál? Současný stav je neudržitelný.
Pozor, stále platí smlouva s ECE! Se současným jednatelem panem Biedermanem jsme domluvení na schůzce 15. prosince. Podle mých informací nikoho dalšího nesehnal. Tudíž budeme jednat
o odstoupení od smlouvy, které nám dovolí zrušit územní rozhodnutí a rozjet stavbu fotbalového stadionu z vlastních prostředků. Ostatně, na tom se již paralelně pracuje.
Můžete být konkrétnější?
Je vypracována studie, která počítá s nepřerušením hry na malšovickém stadionu. Fotbalový tým by tedy nehrál na stadionu v jiném městě. V tom vidím její největší přednost. Jde nám o to postavit etapizovaně jednoduchý fotbalový stadion podobně jako v Plzni. Jen o něco menší, do deseti tisíc.
S trávníkem se hýbat nebude?
Máme připravené dvě varianty – jedna počítá s jeho posunutím, druhá se zachováním. V obou variantách je maximální snaha zachovat lízátka coby symbol stadionu. Ovšem reálné kroky nastanou až po zrušení smlouvy s ECE.
Vrátíte se na začátek před všechny schvalovací procesy. Všechno se opět protáhne.
To ano. Nejedná se o měsíce, spíš o roky. Je to ovšem projekt, který budeme mít
ve svých rukou a nikdo nám ho nemůže vzít.
V zahraničí je zvykem, že fotbalový stadion je dominantou města. Lidé jsou pyšní, že něco takového mají a splňuje to svůj účel. Přijde nám, že v Hradci při debatách o stadionu vždy vítězilo politikaření a čísi zájmy nad opravdovou snahou postavit hodnotný stánek, ze kterého by byla nadšená široká veřejnost. Je to správný pohled?
Nevím. Osobně jsem zastáncem prostého fotbalového stadionu. Na arénu nemáme peníze. Musíte si uvědomit, že cokoliv město postaví, tak
v budoucnosti i nadále dotuje. Jestliže postavíte novou školu, musíte počítat s výdaji na její provoz. Stejné to je s lázněmi, s Flošnou… Neuživí se to. Fotbalový stadion nás nyní stojí šest milionů ročně, aréna by spolkla dvacet milionů.
Myslíte, že s původně plánovanými komerčními prostory by si aréna na sebe nevydělala?
Částečně ano, ale dnes není nikdo, kdo by ji chtěl stavět. (usmívá se) Proto říkám: podívejte se do Plzně. Jedná se o jednoduchý stadion, všude podhledový beton, konstrukce, sedačky bufety… Stadion má být od toho, aby na něj přišlo pět tisíc lidí, měli se kde vyčurat, dát si pivo, buřta. Po zápase to zamknete a jdete domů. Tím, co uděláte navíc, jen zatížíte příští generace.
Kdyby se, dejme tomu, do konce roku podařilo vypovědět smlouvu s ECE, kdy vy byste si přál, aby se koplo do země a začal se stavět nový stadion?
Já bych byl rád, aby skončila smlouva s ECE a hned se koplo do země (úsměv). Ale tak jednoduché to nebude. Když to dobře půjde, tak by se mohlo začít stavět do dvou let.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
