Ve středu v podvečer se změnil v bestii. Střeleckou. Pocítila to Viktoria Žižkov, již hradecký kanonýr Jan Pázler nasázel čtyři branky. V zápase pravidelné soutěže se to některému z Votroků povedlo po čtyřiceti letech. Útočník původem od Náchoda vede po tomto představení jednoznačně tabulku střelců druhé ligy: V pěti kolech nasázel osm branek…

Co tomu říkáte?
Je to určitě nad plán. Nepočítal jsem, že Žižkovu dám čtyři, ale určitě za to jsem rád. Hlavní ale je, že jsme odčinili Budějovice.

Na jihu Čech jste propadli, prohráli 1:4. Co se dělo po zápase?
Trenér Havlíček umí zařvat, ale byl klid. V pondělí jsme měli video a hned jsme si vyříkali, jaké jsme udělali chyby. Co bylo dobře, co špatně a šli jsme od toho dál.

Proti Žižkovu jste šli do zápasu se šesti změnami v sestavě. Mělo to na Hradec velký vliv?
V sestavě bylo hodně kluků, kteří předtím nehráli. Byl to extrém, ale přistoupili k tomu výborně. Znát to vlastně vůbec nebylo, že hráli po delší době.

Takže změny vyšly?
Od první minuty jsme na ně vlítli, oni měli v prvním poločase pološanci, ale jinak jsme to kontrolovali.

Poprvé v sezoně jste šli do vedení, neinkasovali jste jako první.
Říkali jsme si v kabině, že musíme začít jinak, nalézt na ně, aby se nedostali do hry. Vyšlo to.

Vám rozhodně. Dal jste čtyři branky. Druhá padla po padáčku, hosté vykopli míč z brány. Byl jste si jistý, že je to branka?
Určitě, já jsem spíš byl překvapený, že to rozhodčí pískl tak pozdě, protože mně se hned zdálo, že to za brankovou čárou bylo, a že to hráč vykopl až daleko za ní. Pomezní také říkal, že to z jeho pohledu bylo jasné. Viděl to dobře.

V minulé sezoně jste byl náhradník. Nabíjí vás nynější důvěra?
Každý hráč je rád, když ji má. Já ji asi potřebuju ještě víc než ostatní.

Vypadá to, že jste najednou naprosto jistý v šancích. Je to tak?
Po třech gólech už jsem to tam pálil. Když dám první gól, jsem uvolněnější.

Před 40 lety to zvládl rebel Merkl proti Pardubicím

Hodně lidí si pamatuje, jak Petr Samec na podzim roku 1995 nasázel čtyři góly FC Vaduz v Poháru vítězů pohárů. Při nezapomentulné jízdě hradekých fotbalistů Evropou.

Ale vzpomínka na čtyři branky v jednom ligovém zápase Votroků je ještě mnohem zasunutější, vlastně historiská. Podle webové stránky sportpodbilouvezi.cz se stejně jako Jan Pázler proti Žižkovu rozjel v sezoně 1976/77 Miroslav Merkl. Útočník dal tehdy čtyři góly Pardubicím ve druhé lize.A pak hned začal provokovat trenéra Pardubic Zdeňka Krejčího, který ho pár let předtím poslal z Hradce do Turnova.

„Zahrál mu smyčcem na pomyslné housle a ukázal mu, že na jeho podraz ještě nezapomněl,“ popisuje web sportpodbilouvezi.

To však nebylo jediné Merklovo rebelství. Útočník uměl dávat góly, ale měl i svoji hlavu. Z Hradce nakonec odešel v nejlepším do Sokola Kukleny, který hrál okresní přebor.

„Vedení Spartaku podle slov Merkla zakoupilos velikým humbukem pro jeho narozenou dceru Mirku zlaté náušnice a další měsíc mu právě tuto částku strhlo z výplaty,“ objasňuje web.

Komentář: Víra tvá tě uzdraví

Kniha knih, tedy Bible, mluví také o nevšedním úkazu. „Víra tvá tě uzdraví,“ zní jedno z jejích poselství.

Na první pohled je vidět, jak sedí na Jana Pázlera, hradeckého fotbalového útočníka. Tenhle chlapík s trochu nesmělým úsměvem rozjel v nové sezoně neuvěřitelnou galashow. Za pět zápasů druhé ligy nasázel nevěřícím soupeřům osm gólů. Kde je Messi?

Svoji famózní formu vyšperkoval ve středu, kdy pokořil Viktorii Žižkov, ten klub s obří tradicí pana Habáska, z nějž udělal nesmrtelnou postavu spisovatel Karel Poláček, čtyřmi zásahy.

Pázler se při utkání choval jako neúprosný zabiják. Měl pět šancí. První vyřešil poměrně slušně, ale gólman byl v tu chvíli lepší. Jenže pak borec s číslem 21 roztočil kulomet. Chytrá střela, oblouček přes brankáře, prudká hlavička, chladnokrevné zakončení samostatného úniku. Pázler ukázal rozličné dovednosti.

Především ale demonstroval jednu věc mezi nebem a zemí. V předminulé sezoně byl nejlepším střelcem druhé ligy, zásadně přispěl k postupu. Jenže v minulém ročníku nedostával prostor, seděl na lavičce. Až kouč Karel Havlíček ho vrátil na místo útočníka, o němž se nediskutuje.

Pázler si proto věří. A ničí, co mu přijde do cesty.