'Po jarní euforii přišlo podzimní vystřízlivění'

Jestliže v Převýšově budou mít klidnou zimu, v Novém Bydžově tomu bude přesně naopak. Cidlinský tým je totiž po podzimní části divize C na předposlední příčce a na jaře ho čeká boj o holé přežití. Nepovedenou půlsezonu rozebral Martin Firbacher, jeden z trenérského trojlístku bydžovského mužstva.

Hodnocení první poloviny soutěže asi nebude příliš pozitivní, že?
Určitě nebude pozitivní. Po jarní euforii přišlo podzimní vystřízlivění. Rozhodně jsme všichni pomýšleli na lepší umístění.

Přitom po vyřazení druholigové Čáslavi z poháru to vypadalo, že navážete na úspěšný závěr loňského jara. Proč se to nepodařilo?
Zápas s Čáslaví byl asi naším vrcholem. Do té doby nám téměř vše vycházelo. Tréninková morálka hráčů byla na patřičné úrovni a vypadalo to, že budeme pokračovat v nastoleném trendu.

Na svém kontě máte pouze jedenáct bodů, což je velmi hubená sbírka. Co bylo hlavní příčinou?
Je jich více. Jednak to byla spousta zranění nejrůznějšího druhu. Za mužstvo nastupovali hráči širšího kádru a kvalita logicky nebyla taková. Hráči po zranění byli nuceni prakticky hned naskakovat do sestavy. A když jste tři týdny bez zátěže, v pátek trénujete a v sobotu už absolvujete zápas, tak to jistě také není ideální. Do toho všeho přišly různé odjezdy kluků do zahraničí. Určitě nejvíc nás zasáhla ztráta Vojty Pavláska, který odcestoval za prací do Anglie. Michal Blažej byl na univerziádě v Číně, a mohl bych pokračovat.

Co bylo další příčinou?
Další z příčin byla také tréninková morálka. Jak jsme s ní byli v průběhu léta spokojení, tak zhruba od půlky září šla prudce dolů. Chápu vysokoškoláky i pracující, přesto si myslím, že někteří si hledali různé únikové cesty v situaci, kdy se nám nedařilo a o to víc jsme potřebovali trénovat. Ať si každý sáhne do svědomí, zda pro to mohl udělat víc.

Na hřištích soupeřů jste uhráli jen jeden bod za remízu v Náchodě...
Až na zápas s posíleným béčkem Pardubic, které svoji kvalitu potvrdilo i vítězstvím nad Převýšovem v posledním podzimním kole, jsme venku odehráli většinu zápasů, po nichž nás soupeři chválili za odvážný a sympatický výkon. Bohužel nás sráželo neproměňování jasných šancí, jako například v Turnově či Převýšově. Nebo jsme naopak soupeři branky nabídli po chybách zkušených hráčů. To se stalo třeba na Admiře a v Ústí nad Orlicí.

Podle pozápasových hodnocení jste herně ve většině utkání nepropadli, ale srážela vás koncovka. Bylo tomu opravdu tak?
Přesně tak. Šancí jsme si vytvořili opravdu hodně, ale jejich řešení bylo tristní. Co nedal v některých zápasech Michal Blažej, to se jen tak nevidí. My jsme mu nemohli vyčíst snahu a vůli, ale vše devalvovala jeho strašidelná koncovka. Přitom hráč s takovými zkušenostmi by si s nabídnutými šancemi měl poradit daleko lépe. Druhým do party byl Tomáš Bastin. Ten je ale ještě mladý a má čas se to naučit. Na tréninku jsme se koncovce věnovali, kluci měli speciální tréninky útočníků, ale moc se to nelepšilo. Nejlepším střelcem byl se čtyřmi trefami zkušený Zdeněk Ševčík.

Vraťme se ještě ke zraněným hráčům. Myslíte, že vás to v porovnání s ostatními týmy limitovalo nejvíce?
Zmiňoval jsem se o tom v průběhu sezony. Zatímco soupeři občas postrádali jednoho dva hráče, my jsme neustále bojovali s tím, že nám chybělo až osm kluků ze základu. Jen díky dobré spolupráci s dorostem a B mužstvem jsme tuto situaci alespoň personálně zvládli. Kvalita šla bohužel stranou.

Nepodobá se tato situace loňském ročníku?
Loni na podzim jsem zde nebyl, ale trenéři Brož s Chalupou se potýkali rovněž s velkou marodkou. Myslím, že bychom se měli v klubu zamyslet, kde jsou příčiny. Zda je to nedostatečná regenerace, ale hráči mají k dispozici maséra i vířivku, nebo jestli není problém v přetěžování některých kluků v kombinaci s umělou trávou.

V zimní přestávce vás čeká jistě hodně práce. Už střádáte plány?
Ano, připravuje se tréninkový plán. Většinu zápasů sehrajeme na domácí umělé trávě. Určitě dojde k menší obměně kádru. Někteří hráči se vrátí po zranění, s jinými se naopak rozloučíme. Určitě bychom chtěli tým posílit zkušeným záložníkem, ale jsme limitováni finanční situací klubu.

Co bude zapotřebí k záchraně?
Samozřejmě neskončit na posledním místě. Především ale bude potřeba, aby všichni v klubu - hráči, realizační tým i funkcionáři - táhli za jeden provaz a šli za jasným cílem. Věřím, že se nám budou vyhýbat zranění a snad najdeme i kanonýra.