Přestože hradečtí hokejisté ve druhém zápase skupiny A Tipsport Hockey Cupu prohráli s českobudějovickým Mountfieldem 0:3, brankář JaroslavJágr mohl mít ze svého výkonu dobrý dojem. Ve své premiéře si připsal úctyhodných jednapadesát zákroků. Diváci hned několikrát skandovali jeho jméno.

Zápas byl určitě specifický, neboť jste nastoupil proti svému mateřskému klubu, ve kterém navíc působí jako sportovní manažer váš otec. Jak se vám chytalo?

Na začátek toho bylo docela dost. Mám však z utkání dobrý pocit. Odehráli jsme vyrovnané utkání. Chtěl jsem strašně vyhrát, ale Budějovice ukázaly, jak kvalitním týmem jsou.

Přestože jste inkasoval dvě ze tří branek po tečích z bezprostřední blízkosti, jednapadesát zákroků vás asi těší, že?

Takhle to neberu. Že jsem měl tolik zákroků, mi není k ničemu, když jsem dostal tři branky. To je pak jedno, že tam člověk třeba tři góly chytí. Nedívám se na čísla. Vždycky a všude jsem byl spíš kolektivní hráč. Jde mi o tým.

Hradec nastoupil proti extraligovému celku v tomto týdnu podruhé. Byl nějaký rozdíl mezi oběma zápasy?

Žádný bych nehledal. Ale je pravda, že sestava Českých Budějovic byla oproti té plzeňské silnější. Na jejich hráčích byl vidět i fakt, že jsou na ledě déle než Plzeň i my. Navíc kádr Jihočechů je skoro tři roky pohromadě a kluci o sobě na ledě vědí. Jejich rychlé kombinace nám dělaly velké potíže.

Potěšilo vás publikum, které několikrát vyvolávalo vaše jméno?

Nechci říkat, že jsem se prvního utkání doma bál, ale měl jsem velký respekt. Nechtěl jsem si hned udělat nějakou ostudu (zasměje se). Byl jsem nahecovaný a chtěl jsem zapomenout na smolný začátek sezony v Plzni, kde jsem šel do branky na nájezdy a žádný nechytil. Snažil jsem se lidem ukázat, že chytat umím. Rozhodně jsem nepřišel jako velká posila, ale chci s Filipem¨Luňákem vytvořit vyrovnanou dvojici. Pak už je na trenérovi, kdo bude chytat.

Po zápase jste prohodil pár slov s vaším otcem. Co vám říkal k výkonu?

Táta vždycky říkal, až tě začnu chválit, znamená to, že se o tebe nezajímám. Takže podobně to vypadlo i tentokrát. Hned mi vyčetl druhou branku, ale i nějaká ta pochvala tam byla. Pak mi ještě připomněl, že zajíci se počítají až po honu a bylo to.

Váš otec byl kdysi vynikajícím brankářem. Jaké je to chytat pod jménem slavného táty?

Je mi pětadvacet a už se na to dívám jinak. Dříve, když jsem procházel mládežnickou reprezentací, jsem pořád slyšel spoustu názorů spojených s protekcí. Už jsem se s tím naučil žít. Jen mě teď mrzí, že nechytám na takové úrovni, jako kdysi táta. Ještě si však říkám, že brankáři zrají kolem třiceti, a tak mu třeba ještě někdy ukážu, že na extraligu mám.

Na ledě jste několikrát vesele rozprávěl s hráči soupeře…

Je to tak. S Petrem Sailerem a Jirkou Šimánkem jsme dobří kamarádi. Chodíme spolu na golf, takže to ke konci bylo i trochu veselé. Trochu jsme se tam kočkovali. Ovšem největším zpestřením pro mne byl Roman Turek, který je mýmv elkým vzorem. Na druhou stranu jsem z Budějovic pryč osm let. Peprnější by byl souboj, kdyby přijela Mladá Boleslav. Tam znám prakticky všechny kluky, a to by bylo něco.

Co vůbec říkáte novému prostředí v Hradci?

Jsem se vším maximálně spokojen.Vkabině jsem našel vynikající partu a v zápasech je už vidět, že jsme navíc kvalitním týmem.Ato ještě nehrajeme v nejsilnějším složení. Doufám, že nám všechno bude klapat celou sezonu a budeme spokojeni i na jejím konci. (lun, pt)