Dnes se podíváme do míst, kde můžeme obdivovat mistrovství architekta a tvůrce moderního Hradce Králové Josefa Gočára. Kamenným svědkem minulosti bude tentokrát Ambrožův sbor.
Architekt Gočár stavbu situoval do ostrého úhlu parcely ohraničené ulicemi Nerudova, Ambrožova a V Lipkách. Vytvořil urbanistickou kompozici kostela, biskupství, fary a kolumbária. Francouzský architekt Gussot označil Ambrožův sbor za nekrásnější stavbu královéhradeckou po stránce architektonické. Stejně se vyjádřil i znalec umění Zdeněk Wirth.

Celý soubor Sboru církve československé husitské kněze Ambrože projektoval architekt profesor Josef Gočár v letech 1926 až 1928. Stavitelem byl hradecký Vyleťal.
Byl to slavný a radostný den 22. září 1929. Patřil Církvi československé husitské v Hradci Králové. Téměř ve středu města v blízkosti soutoku „ideže Orlicu Labe pije“, jak se píše v Zelenohorském rukopise, otevíral se sbor kněze Ambrože. Velkolepou slavnost zahajoval průvod městem. Zněly fanfáry ze Smetanovy Libuše. Pěvecký sbor přednesl „Modlitbu na Řípu“. Nechyběly slavnostní proslovy a pozdravné projevy. „Žití v mravnosti, šířiti evangelium lásky, vzdělávati lid a tím tvořiti přímé a ušlechtilé charaktery“.

Krásné dílo převzal sám patriarcha Procházka, hlava církve československé. Sbor nese jméno husitského kněze a zastánce pravdy.
Jméno známé všem Hradečanům – jméno kněze Ambrože. Na počátku 15. století přišel Ambrož do Hradce. Organizoval pouti na nedaleký vrch Oreb u Třebechovic V noci na 26. června 1420 dobyl Ambrož lstí Hradec.
V průběhu roku 1422 využil Ambrož Žižkovo tažení do východních Čech a otevřel mu hradby města. V listopadu 1423 varoval Žižku před najatým vrahem. Když pak u Přibyslavi v říjnu 1424 zemřel, převezl jeho tělo do Hradce.

V Hradci měl Ambrož velkou pravomoc. Byl farářem u sv. Ducha, hradeckým arciděkanem i hejtmanem. Roku 1436 musel z města uprchnout. Na útěku se zranil, byl dopaden a uvězněn. Do Hradce se už nevrátil a 16. října 1439 zemřel v Kolíně.
Po stránce výtvarné je Ambrožův sbor výrazem současné doby. Celá budova je v souladu s prostředím, ve kterém stojí. Chrámová stavba je spojená s objekty užitkového charakteru. Do souboru budov nás přivádí monumentální brána. Postranní zeď po obou stranách slouží jako kolumbárium. Kostel se štíhlou hranolovou vstupní věží vévodí rozeskupení budov. Barvy staviva se prolínají – režně červené zdivo s bílou stěnou kostela a věže.

Střední patro věže by v budoucnu měla zdobit zvonkohra padesáti zvonů. Chce ji postavit Církev československá husitská. Pojízdnou zvonkohru jsme mohli nedávno vidět na Pivovarském náměstí v Regioncentru. O zvonkohru v Ambrožově sboru se zatím jedná.

JIŘÍ MALINA