Do Mongolska nejen za písečnými dunami

Jde o další Loewovu diashow zpracovanou digitální technikou.

Ta nabízí atraktivní podívanou doplněnou autentickou mongolskou hudbou. Nosným však tradičně zůstává živé a poutavé cestovatelovo vyprávění, v kterém není nouze ani o netradiční zážitky z nejméně obydlené země světa.

Z hlavního města Ulánbátaru se diváci vydají za písečnými dunami a velbloudy do pouště Gobi.

Uvidí nedozírné pláně, osamělé kočovníky, jejich domácké jurty i pasoucí se stáda. Navštíví i několik buddhistických chrámů, které se po útlumu z období socialismu pomalu probouzejí zpět k životu.

Perlou celé cesty pak bude účast na mongolském festivalu Nádam, kde mimo jiné soupeří místní siláci v tradičním zápase.

„Mongolsko je země, kterou jsem si předem vůbec nedovedl představit, takže snad ani nemohu říct, že vybočuje všem představám. Je to země, kam civilizace v našem pojetí zatím stále nedorazila. A přitom se nezdá, že by tam někomu chyběla. Skoro polovina obyvatel sice žije v hlavním městě, ale většina té druhé poloviny velkou část roku kočuje se svými stády krajinou. Takže je jasné, že města podobná těm našim v Mongolsku téměř nenajdete. Stejně jako nezahlédnete asfaltovou silnici. Bohatství Mongolska však tkví v něčem jiném. Mongolové mají to, co my Evropané vlastně už ani neznáme. Zdejší lidé mají nekonečný prostor s volným a čistým obzorem všude kolem. Ve dne mají nad hlavou opravdově modré nebe s úžasnými mraky a v noci oblohu černou jako uhel, posetou tolika hvězdami, že nechápete, kde se jich tolik vzalo. Při nocování v jurtách zažijete v mongolských stepích východy a západy slunce, na které nezapomenete,“ říká o nové diashow cestovatel Martin Loew.