Galerie Knihovny města Hradce Králové hostí  expozici děl jaroměřského sochaře Petra Nováka. Výstava nese podtitul Italské ozvěny, což odkazuje nejen na velmi kladný vztah umělce k zemi na jihu Evropy, kterou nazývá svým druhým domovem, ale i na velmi úspěšnou autorskou výstavu v italských Benátkách, která se uskutečnila na konci loňského roku. Petr Novák byl prvním zahraničním autorem, který měl příležitost vystavovat přímo v budově benátského parlamentu – v paláci Ferro Fini. Výstava v Hradci Králové potrvá do 29. dubna, ve čtvrtek 16. dubna od 17 hodin pak mohou zájemci zavítat na besedu s autorem, jehož nejčastějšími náměty jsou ženy a koně.

Malý kosmos

„Krásný kůň i krásná žena jsou obrazy kosmu v malém, projevují spontánní emoce a žijí život bezprostředně. Muže naproti tomu vidím jako denaturalizovaného člověka," popisuje jaroměřský sochař svůj přístup, přičemž sochařskou práci přirovnává ke komponování hudebního opusu, neboť výsledkem obojího má být harmonická konstrukce, melodický celek. „Smyslem mé práce je spojit hudebně stavěnou kompozici s láskyplným ztvárněním bytostí," vysvětluje. Ačkoli je na první pohled poznat, co jeho sochy vyjadřují, a přestože o sobě nejednou prohlásil, že si připadá jako člověk z 19. století, necítí se být Petr Novák realistickým či konservativním sochařem. Umělec připomíná, že to, co je vidět na první pohled, je jen námět, ale podstatné je to, co je za tím.

„Jde mi o to, aby socha měla určité metafyzické hodnoty. Cítím se spíše jako ekologický, a tedy v jistém pojetí avantgardní sochař. Jsou-li mé sochy dobré, snaží se namísto protestu proti zlu srovnat člověka se svým původcem, a tedy i sama se sebou. Mým posláním je dělat sochy tak, aby pomáhaly člověku najít své místo ve skutečném přirozeném světě, aby se v něm cítil jako doma," přibližuje své umělecké postoje a dodává: „Pokud se chce lidstvo na planetě udržet, musí k ní změnit svůj přístup."

Nejznámější díla

Mezi nejznámější Novákova díla patří jezdecká socha T. G. Masaryka v Lánech. Mnohé jeho skulptury jsou umístěny i v jiných zemích, především pak samozřejmě v Itálii. V současnosti je ostatně řada jeho děl k vidění také na další italské výstavě v tamním městečku Possagno. Návštěvníci budou moci v hradecké knihovně mimo jiného zhlédnout například model Pomníku padlých koní, který by měl stát u Střezetic na památku srážky pruských a rakouských jízd, jež se udála v roce 1866.

Bronislav Jaroš