Pětinásobný předseda uměleckého spolku Mánes Stanislav Sucharda je autorem dvou monumentálních ženských figur na průčelí Muzea. Ve vedení Mánesa se střídal právě s Janem Preislerem a Janem Kotěrou, svými spolupracovníky na hradecké muzeální budově. Protože sochař Sucharda, jako rodák z Nové Paky, byl znám i svým blízkým vztahem k duchovnímu světu, je dodnes tak trochu tajemstvím, co přesně symbolické postavy znamenají. Většinou se uvádí, že vlevo sedí Umění nebo také Historie a vpravo Průmysl, který drží drobnější figuru muže představujícího město. To by odpovídalo původnímu rozvržení sbírek na umělecko-historické a průmyslové.

Matriarchální figury složené z keramických kachlí byly dokončeny v roce 1911 a mohou být i symbolickými královnami, jimž Hradec jako věnné město patřil. Jde samozřejmě o Elišku Rejčku, vdovu po Václavu II., a o Elišku Pomořanskou, vdovu po Karlu IV. Drobná figura v dlani jedné z nich může být právě tak symbolickým Hradcem Králové, jako synem, dědicem a vládcem. Případně géniem a duchem vítězství ne nepodobným tomu Štursovu na sloupu před Tylovým gymnáziem. Muzeální bohyně mohly nést a opatrovat také Ducha dějin. Plastika stejného námětu zdobí například pražský Obecní dům.

Obě figury jsou secesně stylizované, tak jak to odpovídalo době vzniku, pás jejich šatu má evokovat pás Eliščin, který muzeum uchovává. Mají na hlavách korunu v podobě pevnosti a přestože sedí a sní s přivřenýma očima, můžeme je přirovnat ke spícím sfingám. Samy sice lví tělo nemají, ale muzeum stráží keramické Lví tváře nad jejich hlavami. Že tajemství, které obě bohyně obestírá, nepatří k běžné secesní výbavě, vynikne ve srovnání s podobnou dvojicí figur u vchodu Galerie moderního umění, někdejší Záložny.

Ovšem pokud je Kotěrovo muzeum chrámem, jak tvrdí někteří, dokonce chrámem múz, jde o zjevný odkaz na nejslavnější alexandrijský chrám múz Múseion, který založil egyptský král Ptolemaios roku 308 před n. l. a soustředil v něm všechny poklady antického písemnictví, nejméně sedm set tisíc svazků. Múseion byl největší uměleckou a vědeckou institucí, centrem vědění celého tehdejšího světa. Jeho součástí byla legendární Alexandrijská knihovna. Tomuto vzdělanostnímu předobrazu se chtěli Hradečtí svým muzeem podobat. Múzy jsou dcery bohyně paměti a inspirují různá umění. Jednou z múz je i historie, Kleió, která držívá svitek. Stanislav Sucharda se Múseionem nepochybně inspiroval, ale ve starověkém hávu vytvořil zcela nové symboly nadcházející doby.