Hübschovi vychází nová básnická sbírka Květy nářku: neveselé čtení o životě

Na trh přichází zbrusu nová prvotina básníka, fejetonisty, recenzenta a literárního historika Jana Hübsche. Překvapí vás širokou paletou barevných osudů a témat, že se až nelze nezeptat, kde se v tak mladém člověku bere tolik životních proher a lásek? Rozhodla jsem se tedy položit Honzovi pár otázek, kterými by se přiblížil svým budoucím čtenářům, a kterými by uvedl svou básnickou sbírku na světlo světa.

Květy nářku – sbírka několikaleté tvůrčí práce, Honzo mohl bys nám ji přiblížit?
Je to kniha plná mých myšlenek a pocitů, které ve mně rezonovaly několik let. Ať už ze situace, kterou jsem prožíval, nebo z nějaké probíhající události, jež mě nějak zasáhla. Život každého z nás svírá spousta křivd, polopravd a událostí, jež nás ovlivňují v nazírání na svět a na svůj osobní život. Tohle všechno jsem vzal a vše, co to se mnou udělalo, jak mě to zasáhlo, co si o tom myslím, jsem zhmotnil do textu. Věděl jsem, že v rámci toho, že se jedná o spoustu pocitů a událostí, nebude moci jít o žádný dlouhý text, protože bych se sám při psaní ztrácel. Proto jsem zvolil poezii, kde na úzkém prostoru při hře se slovy je možnost obsáhnout širší záběr. Celkově bych knihu zhodnotil jako neveselé čtení o životě, které vzniklo v době, kdy bylo pro moji osobu zapotřebí se ze všeho tak nějak vypsat.

A jaká je vlastně samotná osobnost autora Jana Hübsche?
No, to je otázka na kterou sám neumím odpovědět. Bylo by lepší se zeptat někoho, kdo mě dobře zná. Je těžké mluvit o sobě. Zároveň dle slov Milana Kundery autor není přece pro umělecké dílo vůbec důležitý. Když bych měl sám sebe ovšem popsat v několika větách, řekl bych asi toto: vystudovaný literární historik pracující v telekomunikacích, věnující se nadále literatuře v rámci recenzí, kritik a různých redakčních prací, jehož potřeba a zájem o obohacení ducha, kultury a současné dění vyústila v potřebu psát.

Stručné, výstižné. Je někdo nebo něco, co tě na básnickém poli ovlivnilo? Co ti ukazovalo směr?
Tematicky i stylem bych asi řekl, že nejvíce Jan Těsnohlídek ml. Motivická výstavba a celkový styl je určitě ovlivněn i básněmi J. H. Krchovského a Jáchyma Topola. Buřičství a angažovanost zase z rané tvorby Jaroslava Seiferta. Určitě jsem hodně ovlivněn i básněmi Antonína Sovy, ale nejvíce Janem Skácelem, mým oblíbencem.

Celá plejáda zvučných jmen 
z oblasti poezie. Pojďme ale 
k tvým Květům. Z čeho konkrétně vlastně básně obsažené 
v knize vycházejí?
Jednoduše řečeno z mých životních etap, z mých osobních problémů a splínů, a z velké části z událostí a situací, které se odehrávaly kolem mě – kolem nás všech. Současné dění plné válčení, lží a umírání. V básních je hodně citelná stopa v mém zhnusení současnou politikou, ať už českou, nebo světovou. Všudypřítomná instance, která protíná celou knihu, je však láska. Její nalézání a ztrácení společně se štěstím. Celkově se nejedná o žádné veselé, nebo snad hezké čtení. Spíše naopak. Život je krutý a neúprosný, a jako takový jsem ho i vtěsnal do básní ve své nové knize.

Máš vystudovaný literární obor a literatuře se i nadále věnuješ. Můžeš nějak přiblížit nebo konkretizovat svůj zájem a zaměření?
Píši recenze, kritiky a články o literatuře. Spolupracuji 
s několika knihkupectvími, nakladatelstvími a literárně – kulturními časopisy. Můj hlavní literární zájem spočívá v současné české literatuře. Snažím se však neopomíjet i současnou literaturu světovou. Vzhledem k její obsáhlosti, ji však nelze sledovat kompletně. Mám tak spíše vytipované knihy, či autory, které pravidelně sleduji. Rád se ovšem nechám překvapit i nějakým doporučením. Nejčastěji samozřejmě jistou knižní recenzí v médiích či literárních časopisech. Pak také samozřejmě knihami, kterým se dostalo ocenění na poli literárních soutěží a tak dále. Jelikož jsem pracoval i pro média jak tištěná, tak webová, snažím se sledovat i je. Bohužel už mi na to v rámci spousty práce nezbývá tolik času.

Pracuješ v současnosti na další knize? Bude ještě nějaký básnický projekt?
Říkám si, že by měl být. Květy nářku nejsou pozitivní knihou, tak ta další by asi být měla. Mám už rozepsané nějaké básně a v hlavě už mám jistý koncept. Uvidíme, jak to všechno ještě dopadne.

A jaká je budoucnost Jana Hübsche? Máš nějaké cíle, sny, kterých bys chtěl dosáhnout?
Budoucnost? To bych taky rád věděl. Doufám, že jen a jen pozitivní. Pracovně se mi zatím daří ve všech směrech, tak nemíním polevit. A pokud se týká cílů, v nejbližší době chci ještě více propracovat svůj vlastní blog, který se začíná čím dál víc dostávat do povědomí lidí a stále mu stoupá návštěvnost. Jeden můj kamarád, také básník a autor populárně naučných textů, mě přemlouvá, abych knižně vydal soubor mých fejetonů a literárně vědních i kritických textů. Nevylučuji, že se tedy do budoucna nechám k tomuto vydání přemluvit. Důležité však je, aby se mi dařilo tak jak teď a spolupráce s nakladateli, knihkupci, autory a literárními časopisy se i nadále prohlubovala.

Jana Ellen Virtová