VYBERTE SI REGION

'I svatý může mít slabosti,' říká historik a kněz Tomáš Petráček

Hradec Králové /ZAJÍMAVÍ LIDÉ HRADECKA - ROZHOVOR/ - Jeho bádání může pomoci, aby byl Josef Toufar, jehož umučili komunisté, svatořečen. Hradecký kněz a historik Tomáš Petráček.

7.8.2013
SDÍLEJ:

Tomáš Petráček na výpravě do Nepálu.Autor: archiv T. Petráčka

Na duchovního byste ho možná netipovali. „Ale my nejsme žádní suchaři," usmívá se Tomáš Petráček.

Kněz, kaplan, církevní historik, vysokoškolský pedagog, spisovatel, hokejista, fotbalista, cyklista… Ale také muž, před kterým stojí možná životní výzva.

Stal se postulátem, tedy odborníkem, který dohlíží na shromáždění podkladů ke svatořečení Josefa Toufara, kněze, jehož na začátku roku 1950 umlátila k smrti komunistická tajná policie. A režim ho navíc očernil jako zločince.

„Chápu Josefa Toufara jako odpovědného, radostného muže, kněze, kterého převálcoval režim, pro který lidský život nic neznamená. Stal se jen figurkou v cynické mocenské hře komunistického režimu," říká Tomáš Petráček v dalším díle cyklu Zajímaví lidé Hradecka.

Jaký je váš názor? Měl by být Josef Toufar svatořečen?
Z jeho životního příběhu obecně zůstaly jen poslední tři měsíce života. V prosinci 1949 se udál takzvaný čihošťský zázrak, v únoru ho ubili (kněz působil v Čihošti, kde se při bohoslužbě začal hýbat kříž, státní bezpečnost tvrdila, že to bylo nafingované a Toufara při výsleších zabila – pozn. red.). Ale zásluhou knihy Miloše Doležala je vidět, že ta mašinérie semlela slušného člověka. Jsem překvapený, že se o svatořečení mluví až teď, ale všechno asi musí dozrát.

Má vaše snaha šanci na úspěch?
(usmívá se) Jinak bych do toho nešel. V Čechách a na Moravě probíhá asi deset kanonizačních procesů a tenhle má po mém soudu asi největší šanci.

Proč by měl být Josef Toufar prohlášen za svatého?
Byl mučedníkem pro víru, ukázal, že jeho víra je ryzí. Ale světec nemusí být celoživotně Mirek Dušín, může mít své slabosti. I Matka Tereza prožila životní fáze, kdy měla pochybnosti o víře. Důležité je, jak se s nimi vyrovnala. Okolo  Josefa Toufara  už navíc existuje lidová úcta, což je zásadní. Čihošť se stala naprosto spontánně jedním z důležitých poutních míst. Josef Toufar je určitě člověk, ke kterému se můžeme obracet s prosbou o přímluvu již nyní.

Tomáš Petráček
• 41 let
• pochází z Hořic, ale už osm let působí v Hradci
• je  katolický teolog, kněz, církevní historik a akademický kaplan při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové
• vyučuje na Univerzitě Karlově i na hradecké univerzitě, kde vede katedru kulturních a náboženských studií
• píše knihy, např. Bible a moderní kritika, Druhý vatikánský koncil – náčrt předběžné bilance
• rád sportuje, předloni začal hrát po dvaceti letech hokej

Kněz Toufar se postavil totalitě. Je to i dnes aktuální téma?
Naše společnost je nyní hodně ahistorická. Pro mladé jsou Husák a Valdštejn srovnatelné fenomény, což je nebezpečné. I Toufarův případ ukazuje, že to nesmíme nechat zajít takhle daleko jako v letech 1945 až 48. Agresivní menšina uchopí moc a díky lhostejnosti mlčící většiny si přeformátuje společnost podle svého. Jsou náběhy a signály, že něco podobného může probíhat i dnes. Proto je dobře, že se bude o Toufarovi mluvit,  protože on nebyl žádný Mašín, ale obyčejný venkovský farář, který toužil žít své poslání. Ale komunisté ho zabili.

Také vy sám jste vyrůstal za totality. Jak jste se vlastně propracoval k víře?
Moje prababička byla nesmírně zbožná, část rodiny byla katolická, ale nepraktikující. A část nevěřící. Musel jsem víru objevovat sám. Kolem patnácti jsem začal ministrovat v kostele v Hořicích.

Proč jste nenastoupil po gymnáziu na teologickou fakultu ale na filozofickou?
Od deseti, dvanácti jsem velmi intenzivně studoval historii. Teologie mě napadla, ale ještě jsem si musel všechno ujasnit. V roce 1992 jsem byl  připraven vstoupit k jezuitům, prošel jsem řízením, ale na čtyři roky jsem onemocněl.

Co se stalo?
Byl jsem v invalidním důchodu. Měl jsem chronickou Epstein-barr virózu.  Je to vlastně těžká forma únavového syndromu. Člověk je paralyzovaný, nemá energii. Nemohl jsem ani studovat, spadl jsem až na třicet osm kilo.

Jak jste se vyléčil?
Pomohla mi striktní dieta a dlouhé půsty – až jedenadvacet dnů. A taky jsem to vychodil, začínal jsem na pěti kilometrech denně, pak deset…

Změnila vás nemoc?
Nikdy jsem se nelitoval, nic jsem nevyčítal Bohu. Věřil jsem, že se z toho dostanu. Na jednu stranu to člověka osvobodí, uvědomí si relativitu běžných starostí. Ty pozitivní efekty vyhasínají, později zase člověk žije banálně a uspěchaně. Ale snad mi nějaké stopy zůstaly. (usmívá se)

Svatořečení je jako soudní proces

Josef Toufar. Za komunistické totality umučený kněz z Číhoště má hrob ve svém bývalém působišti.Jak vlastně církev uznává své svaté? Je to složitá záležitost, která má hlavní úkol: Nesmí se stát, aby se po jejím uzavření objevily skutečnosti, jež by zpochybňovaly způsobilost blahoslaveného.

„Také u Josefa Toufara budeme muset prověřit některé kontroverzní věci," připouští Tomáš Petráček. „Komunistická policie ho utloukla a poté se ho navíc snažila očernit," doplňuje. „Je to vlastně soudní proces."

Proto bude procedura, jejíž je hradecký historik postulátem, stejně jako 
v jiných případech velmi zdlouhavá. Církev má totiž manuál, který popisuje, jak má svatořečení proběhnout. „Od konce dvanáctého století to má na starosti Svatý stolec," upozorňuje kněz, že dohlíží sám papež.

Přesto svatořečených přibývá. „Změnilo se to za Jana Pavla II. On měl vizi, že církev by měla mít širší spektrum světců, aby různé stavy a profese měly své vzory."

Autor: Jiří Fejgl

7.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Počet lidí nakažených žloutenkou na Hradecku stále klesá

Hradecko - Na přelomu let 2009 a 2010 museli krajští hygienici řešit nákazu žloutenkou v oblasti „domu hrůzy" v Kydlinovské ulici, kde bylo zjištěno až padesát tři případů žloutenky. V porovnání s tímto případem se ale počet nakažených některým druhem virové hepatitidy v posledních třech letech snižuje.

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Přípravu narušují dovolené, výlety a festivaly

Hradec Králové - Okresní přebor a III. třída fotbalistů již brzy vstoupí do dalšího ročníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.