Ten se Hradeckému deníku svěřil, kdy a jak slavnost začala, či co na ni mohou lidé letos vidět. A bude toho dost. Bude se i gratulovat a vzpomínat.

Letos se akce uskuteční již počtrnácté, ale ročník je to třináctý. Jak si má člověk vysvětlit tyto počty?
První rok akci pořádalo Občanské sdružení Hradec Králové 777, které bylo založena k příležitosti sedmisetsedmdesátého výročí od založení města na soutoku Labe a Orlice. Toto sdružení poté zaniklo. V roce 2002 se tak jednalo prakticky o nultý ročník, kdy se nevědělo, jestli bude ještě nějaký další.

A kde vznikl impuls jít do toho dále?
Tato myšlenka vznikla již při tomto „nultém" ročníku, kdy jsme participovali na tom, aby to nebyl jen ojedinělý projekt. Proto vznikla na hradeckém Odboru kultury idea, že by z toho mohla vzniknout tradice. To se nakonec podařilo.

A jaké byly začátky?
Ty by se daly shrnout do tří slov: těžké, nesnadné a bolestivé.

Ale slavnosti jedou. Dá se říct, že jejich příprava je už rutina, nebo se stále potýkáte s různými těžkostmi?
I když se to zdá jako rutina, tak to tak rozhodně není. Člověk se sice naučí nějaké základní záležitosti, které se s takovouhle akcí musí zařídit, odbory, které musí oběhat, žádosti, rozhodnutí a tak dále, ale přeci jenom je každý rok jiný. Člověk nemůže usnout na vavřínech, ale musí být neustále ve střehu a hledat, kde by mohl nastat například v budoucnu problém.

Ten nastal při rekonstrukci Bílé věže, která nedovolila zařadit do programu tolik mezi lidmi oblíbený ohňostroj. To byl asi velký zásah do produkce?
Docela ano, ale na druhou stranu to byla výzva. Místo ohňostroje jsme zařadili živé obrazy a letos bude v programu videomapping (laserová projekce na Bílou věž), který byl již vyzkoušen při novoročním hradeckém ohňostroji a měl docela kladou odezvu. Takže v sobotu se mohou lidé těšit na již klasické loučení s královnou, ohňovou show, maping a celý večer zakončí ohňostroj, který bude ovšem střílen pouze z pozemních odpališť a nikoli  z Bílé Věže.

A mohou se lidé do budoucna těšit na opětovné světelné salvy z Bílé věže?
Věž je čerstvě po rekonstrukci, a to, zda se na ni v budoucnu vrátí ohňostroje, ukáže čas. V tuto dobu nevím a nejsem kompetentní na takovou otázku odpovědět.

Vrátíme se však k letošní akci. Na co se mohou lidé těšit? Bude v programu nějaká novinka?
Novinek bude letos několik. A to jak v dílčím programu, tak v ceremoniích. Vzhledem k tomu, že v pátek bude Hradec hostit Slavnosti vína, tak na nich rychtář převezme sazenici vína, kterou posléze věnuje královně Elišce. Lidé se mohou těšit také na zcela nové umělce. Bude tady vystupovat například hudební skupina Peregrin, která tu několik let nebyla. Návštěvníci však nepřijdou o oblíbené hudební seskupení Arcus, které jako každý rok rozpumpuje náměstí. Při jejich vystoupení se mohou lidé těšit i na pyroefekty. Budeme tu mít nové vystoupení kata, zbrusu nové šermíře či párovou akrobacii. V sadech se pak návštěvníci mohou těšit na soutěže. A to jak pro děti, tak pro dospělé. To celé v krásném prostředí rytířského ležení.

Už několik let však Hradec Králové a jeho návštěvníci naráží na to, že se v jeden víkend konají dvě velké akce. Kromě Slavnosti královny Elišky je to i CIAF, který hostí nedaleké letiště. Není to problém?
Zpočátku jsme se toho trošku báli, nicméně si myslím, že tyto dvě akce se navzájem nijak nevylučují a nekonkurují si. Právě naopak. Pomáhat si totiž mohou navzájem. Sobotní program CIAFu končí odpoledne a z něj mohou lidé přijít k nám na náměstí a naopak. Spíš si myslím, že je to zátěž pro technické složky města.

Říkal jste, že Slavnosti královny Elišky děláte potřinácté. To sice ještě není žádné velké výročí, ale sám Hradec Králové má letos „kulatiny". Bude se to v rámci akce nějak připomínat?
Hradec má výročí 790 od první zmínky. A to budeme rozhodně připomínat. I z toho důvodu budeme uvádět mapping, který v sobě zahrnuje nejvýznamnější období v dějinách města až po současnost. Ač to však není výročí kulaté na sto let, tak je to přeci jenom výročí, které stojí za to si připomenout. V rámci slavnosti však budeme slavit ještě jedno výročí, a to 680 let od úmrtí královny Elišky Rejčky. Obě tato data bude připomínat i pamětní mince, kterou necháváme razit každý rok.

Jste vystudovaný archeolog 
a máte rád historii. Zjistil jste 
za ty roky příprav některé hradecké historické souvislosti, 
o kterých jste ještě nevěděl?
Sice nejsem historik, ale archeolog a tohle je pro mě sice problematika trošku vzdálená, ale je pravda, že se stále o dějinách Hradce dozvídám nové a nové věci. A to i díky tomu, že nám sem každý rok jezdí úžasná parta Dvůr královny Alžběty Richenzi, což jsou studovaní historici a lidé, kteří se zabývají oživením tohoto období. Od nich se tak člověk dozvídá každý rok spoustu nových informací.

Vydržíte ještě slavnosti připravovat dalších deset let? Tedy do doby, kdy si Hradec připomene to velké „stoleté" výročí?
Odpovím otázkou. Budete vy za deset let ještě stále redaktorem?