Byl pátek, byl jsem po celotýdenním pracovním vypětí hodně unavený a cestou domů mě ještě rozhodilo, když jsem viděl, jak opět roste cena benzinu, kde je každému jasné, jak se na této ceně přiživuje náš nenasytný stát a naši „vládci"! Sedl jsem si k synovi k televizi a čekal jsem klasický pohádkový příběh o princezně nebo princi a o nějakém království, popřípadě o zlém drakovi. O království i o princi tato pohádka byla, byl tam i loupežník, ale zlý drak ne. Zlí a chamtiví tam byli jen lidé. Pohádka se jmenovala „Tajemství staré bambitky". Bylo to o králi, který se o své království příliš nestaral a ponechával spravování říše na královské radě, kterou ovládali dva rádcové. Jejich hlavní zájem byl vypisovat čím dál vyšší daně, i z nesmyslných věcí, a tímto způsobem získávat stále větší příjmy do vlastní kapsy na úkor všech lidí žijících v tomto království. Lidé byli proti tomu zcela bezmocní, protože královská rada na vše přikyvovala, její členové z toho měli také tučný zisk. Král, který se o tuto zemi tak bídně staral, měl ale syna. Syn byl neplnoletý a nemohl do ničeho mluvit, ale nebyl slepý a hluchý. Brzy zjistil, jak se věci mají. Mazaní rádcové připravili listinu, kde se v den své plnoletosti mladý princ vzdával vlády ve prospěch královské rady, jako to učinil jeho otec. Ale princ listinu objevil a tajně ji vyměnil za jinou. Byl tam také loupežník, takový „Jánošík", který přepadal výběrčí daní a peníze vracel chudým. V den narozenin prince a jeho plnoletosti nechali zlí rádcové svolat shromáždění, kde se četl obsah té listiny, a ke svému zděšení zjistili, že se princ svého prává vládnout nevzdal, ale naopak odhalil jejich nekalé praktiky a odsoudil je na doživotí k veřejně prospěšným pracím. Nechal zrušit nesmyslné daně, v království pak zavládla spravedlnost a lepší život. Na konci tito zlí rádcové v reflexních vestách vidlemi přehazovali slámu.
Pohádka mne pobavila, a hodně mně připomněla jiné „království", království podvodníků a zlodějů, naši „královskou radu" v našem Česku, kde na nejvyšších místech máme lidí, kteří přesto, že mají astronomické příjmy, ještě nemají dost, kradou a podvádějí, kde se dá. Naše „královská rada" vymýšlí, jak by nám co nejvíce znepříjemnila život a jak by stále vyššími cenami a zdaněním všeho možného zvýšila své neskutečné příjmy. Vymýšlí elektronickou evidenci tržeb, aby zlikvidovala drobné živnostníky. Navádí lidi k udávání, kdy může každý anonymně poslat hlášení finančnímu úřadu, že nedostal někde účtenku. V podstatě, když se Pepa v Horní Dolní naštve na kolegu, který tam má také hospodu a konkuruje mu, pošle na něj anonym - a třeba třikrát týdně - aby mu zavařil. A naše „vrchnost" si mne ruce, jak je to „stádo" poslušné a koná, jak oni pískají! Myslím, že nějaký ten „Jánošík" by se u nás jistě uživil a měl by z čeho brát. Nejen milionová (možná miliardová) konta v bankách, ale i luxusní auta, domy, sídla u moře, jachty a podobně. Dokonce si prý naši poslanci v příštím roce polepší skoro o 7000 korun! Zřejmě „chudáci" trpí velkým nedostatkem. Deficit státního rozpočtu by se jistě dramaticky snížil, kdyby takový „Jánošík" zabavil tato konta a věci ve prospěch státu. Vlastně by se nakradené peníze vrátily tam, kam poprávu patří.
A co s královskou radou? No přece reflexní vesty, košťata a lopaty do rukou. Aspoň by tito pánové okusili jedinkrát v životě, jak se vydělává na živobytí. Myslím, že už by bylo načase. Od revoluce, od které jsme si tolik slibovali, uplynula dost dlouhá doba a naše země už je myslím plnoletá, stejně jako ten princ v té pohádce. Co se už konečně ujmout vlády v této zbídačelé zemi? Nebo se stále necháme odírat mafií spojenou s touto vládou? S touto „královskou radou" tučných podbradků a přetékajících bankovních účtů?
Doporučoval bych tuto pohádku promítat v Poslanecké sněmovně i v Senátu a také hejtmanům v jednotlivých krajích a všem jejich podřízeným. Třeba by se nad způsobem svého vládnutí trochu zamysleli. A když ne, „Jánošíka" na ně!
Miroslav Koláčný