V dnešním díle se věnujeme druhému reliéfu na Komerční bance na nábřeží, který vytvořil Josef Škoda.

Architekt Jan Rejchl postavil v roce 1931 na nábřeží funkcionalistickou stavbu pro Národní banku československou. Dnes ji známe jako Komerční banku. Budova je ozdobena třemi reliéfy od sochaře Josefa Škody. Civilistní sochařské dílo na budově, která měla být zasvěcena strohému účelu, není úplně obvyklé. Přesto se s tímto faktem v Hradci Králové setkáváme. Stavby architektů z rodu Rejchlů jsou vedle budov Gočárových základem mýtu o salonu republiky.

Obraz deseti postav

Lev na čele budovy nad vchodem nezapře blízkost s monumentálním Gutfreundovým znakem před budovou gymnázia J. K. Tyla. Josef Škoda byl Gutfreundovým žákem. Přímo nad vchodem můžeme obdivovat vlis na téma bankovnictví. Na bočním reliéfu jde o součinnost tří profesí – dělníků, rolníků a úředníků. Čelním reliéfem se představuje bankovní dům sám.

Celkem deset postav je seřazeno po dvojicích zleva doprava. První muž vlevo kreslí návrh, druhý ho filmuje, třetí vyrývá grafickou desku, aby připravil emisi. Čtvrtý a pátý pracují se strojem, patrně jde o lis či tiskařský stroj. Šestý muž s lupou je kontrolor kvality. Sedmý a osmý v zamřížovaném trezoru bankovky počítají a ve formě úhledných balíčků předávají k přepravě. Na posledním výjevu je zobrazen bankovní úředník, od nějž peníze putují ke klientovi. Na této části pískovce je Škoda podepsán s datem 1931.

Umístění reliéfu ke vchodu banky je naprosto přirozené, tam si dílo nejpravděpodobněji zákazník prohlédne. Přesto je patrné, že banka se staví do pozice pozemského chrámu peněz. Právě náboženské stavby jsou charakteristické vyprávěním – v jejich případě o životě Ježíše Krista, přímo ve vstupním portálu.

Civilní pojetí reliéfu, charakteristické pro dobu po roce 1925, nijak neubírá tématu na monumentalitě, snad právě naopak. Figury mají odlišnou fyziognomii, přesto se sobě navzájem podobají. Jsou neosobní, jako by byly podřízeny pouze své roli v procesu emise bankovek. Reliéf možná připomíná, že Československo jako první nástupnická země po první světové válce zavedlo vlastní měnu. Slibovalo si od ní posílení ekonomiky a snížení inflace.