Můj Taxis: Při zrodu artkina mi bývalé vedení házelo klacky pod nohy

Jakou překážku musel překonat?

Svou největší překážku jsem přeskakoval v začátcích kina Centrál. Nikdo tehdy nevěřil, že by mohlo art kino v Hradci Králové vůbec fungovat. Musel jsem přesvědčit všechny, kteří mi nevěřili. Naklonit si diváky, kteří začali nedůvěřivě chodit na představení.

Lidé se sázeli, zda vydržíme promítat tři nebo pět měsíců. Bývalé vedení kina dokonce na plakátech nechávalo vzkazy, že se hraje naposledy, i když to nebyla pravda.

A přesto je v současnosti kino Centrál po Praze druhým nejnavštěvovanějším jednosálovým biografem v republice. Skáčeme ale každý den. Je čím dál složitější platit pronájem a zaměstnance. Každý den běžím svůj závod přes překážky.

V soukromém životě byl pro mě Taxisem příchod dvou malých cizinců, tedy dvou dětí, do rodiny. Děti člověku ovlivní celý dosavadní život, najednou máte zodpovědnost za někoho dalšího. Snažím se žít normální život i s nimi.

Je složité skloubit pracovní a rodinné povinnosti dohromady tak, aby všechno fungovalo a abych nešidil jedno ani druhé. To jsem se dodnes nenaučil.

LENKA KAŠPAROVÁ