2003: Dva Václavové, Tři soutěsky, Saddám a žába

Ano, tak se opravdu dá stručně shrnout dění třetího roku nového století. Přelom milénia skutečně  přináší proroky předvídané změny zásadního charakteru, a to ve všech oblastech. Na Pražském hradě se zabydluje nová partaj, Václav profesor střídá Václava dramatika a pel rozevlátých ideí pravdy a lásky navždy mizí ve vichru doby. Po desetiletích Čína konečně napouští megasoustavu vodních děl Tři soutěsky, ke stejnému překvapení je po drahné době marných snah dopaden Saddám Husajn, Indie hlásí objev zbrusu nového živočišného druhu, žáby Nasikabatrachus sahyadrensis a (jakkoli to též nikdo nečekal) světe div se, ohromit dokáže i ČR: hrdě hlásí objev svého vlastního dinosaura! Hradecké ZUŠky vstupují do čínského roku Kozy přesně dle jeho charakteristik: období vyjímečných počinů, expanzí, nových stylů a možností. A to vše prosím bez jakýchkoli kostlivců (tím spíše dinosaurů) ve skříni. Na rozdíl od některých výše jmenovaných.

Fenomén I.

Druhou padesátku své existence Střezina i Habrmanova otvírají směle. První zmiňovaný subjekt během jediného roku do pestré palety kulturního života regionu přispívá hned 170 koncerty pro téměř 4000 diváků, třicítkou nově nastudovaných divadelních inscenací, šestatřiceti tanečními performancemi a deseti výstavami výtvarného oboru. Prorokovaná expanze přináší škole nové prostory v budově ZUŠ Jih, na jejím dvoře každoročně pořádaný festival žákovských kapel „Open dwoor", přehršel ocenění z domova i zahraničí a nepřehlédnutelný počin, za nějž by se nemuseli stydět ani u Guinessů – živé logo školy, vytvořené na Ulrichově náměstí stovkami těl žáků, rodičů a učitelů s barevnými balónky v rukou.

Fenomén II.

Na své barvy ovšem mohou být právem hrdi i „habrmaňáci" –  aktuální bilance zahrnuje 1628 žáků, 62 pedagogů, 25 hudebních oborů ve třech stupních, novátorská tělesa jako jsou netradiční jazzmani Online Session, funkoví Little Company či ansámbl elektronických smyčců Electrophonix. Boduje ale i tradice: smyčcový orchestr Juventus Gradecensis pod vedením Vladimíry Holubové během pěti let získává třikrát (!) titul absolutního vítěze na prestižním festivalu „European Music Festival for the young people" v belgickém Neerpeltu. Velký dechový orchestr zase po generační obrodě nabírá nový dech a řízen Janem Doležalem dobývá pro změnu Grimmu v Německu. Vítr změn nového tisíciletí je zkrátka cítit všude.

60 let lásky

Uplynulá dekáda tedy pro obě ZUŠ znamená doposud nebývalý rozmach. Nerozlučná školní dvojčata dnes nenechávají nikoho na pochybách o zásadním přínosu místní umělecké líhně, za níž by jiná města dala… klidně i dinosaura. Ve čtrnáctém roce jednadvacátého století však již několikátou generaci umělců vychovávají se stejnou láskou, pochopením a oddaností jako jejich předchůdci – sedmero učitelů jež mělo v roce 1953 odvážný sen. Sen, jež se naplnil a na tvářích zakladatelů by letos jistě vykouzlil spokojený úsměv, uznalé pokývání hlavou a hrdost. Tu především.

Jedeme dál… A naplno!

Seriál Deníku k šedesátým narozeninám uměleckého školství v Hradci Králové tedy končí. Děkujeme, že jste se s námi ponořili do příběhu plného vášně a zápalu, cesty přes kameny ke hvězdám, slávě a respektu. Ono jubileum Střezina i Habrmanova oslaví tak jak umí nejlépe: velkou přehlídkou svého umu a dovednosti. Chcete-li být u toho, vězte, že svíčky na pomyslném narozeninovém dortu se budou sfoukávat 6. května po celém Hradci: v centru města, v Atriu, Futuru, na Baťkově náměstí, U vydry Elišky, na Náměstí 28. října a především večer v Aldisu. Tam se úderem devatenácté hodiny rozezní symfonický orchestr složený ze žáků obou škol. Uvidíme se tam, co říkáte?