V relaxační zóně na Riegrově náměstí stojí volná plastika Jana Wagnera věnovaná Obětem komunismu z let 1948 – 1989. Odhalena byla 23. května 1998 a jejím autorem je hořický sochař Jan Wagner (1941 – 2005). Wagner pocházel z proslulé sochařské rodiny, jeho předci vytvářeli sochařské realizace nejen na Hradecku už v první polovině 19. století.

Jan Wagner byl sochař a medailér, studoval na pražské akademii u Karla Hladíka a Vincence Makovského a v 60. letech na akademii ve Vídni. Vyučoval na sochařsko-kamenické škole v Hořicích. Ve své volné tvorbě dával před kamenem a bronzem přednost vytváření podivuhodných mechanických objektů. Spojoval technický a biologický svět, používal hodinové součástky, pulsátory, adaptéry, světelné signály, plexisklo, malované detaily v touze po pochopení tohoto kafkovsko - orwellovského světa.

Jeho forma pocty Účastníkům odporu proti komunistickému režimu a obětem komunismu, (protikomunistického odboje), je vytvořena prostřednictvím přírodního tvaru. Na pískovcové podestě stojí hrubě opracovaná pískovcová stéla. V úrovni očí můžeme pod symbolickou mříží jasně číst: Obětem komunismu 1948 – 1989.

Ve tvaru náhrobku

Sochař zvolil neurčitý tvar připomínající náhrobní kámen, aby uctil památku lidí, jejichž oběť byla prezentována jako zrada či velezrada. Odhady počtů lidí, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaných soudních procesech a na základě nedemokratických zákonů nebo dokonce i proti socialistickým zákonům jdou na celém světě do milionů. V Československu to byly popravy a justiční vraždy, jinde též koncentrační tábory, genocida a záměrně vyvolané hladomory. Během režimu z let 1948 – 89 byly sta tisíce lidí z politických důvodů uvězněny, internovány nebo umístěny do pracovních či koncentračních táborů. Mnoho z nich se stalo obětí justičních vražd nebo zemřeli ve vězení či při pokusu o překonání železné opony. V Československu jde o 6 až 10 tisíc lidí.

Struktura kamene, tak přirozeně krásná pro každého sochaře, byla rozryta do tvaru mříží, tak jako byly zničeny nebo zmrzačeny životy těch, kdo žili v časech plíživého teroru. Neurčitý tvar ale také znamená zamlženou vzpomínku. Na jednu stranu je dobře, že povědomí o nesvobodě mizí a generace narozené po roce 1989 tu minulou temnotu nejsou schopny pochopit. Ale kde není paměť, není ani varování.

Socha Jana Wagnera na královéhradeckém Riegrově náměstí.

Martina Vítková