Socha lva majestátně hlídá budovu školy

Společně s Deníkem se čtenáři mohou dozvědět mnoho zajímavého o sochách, které zdobí město. Informace zpracovala Martina Vítková z Galerie moderního umění v Hradci. V dnešním dílu se budeme věnovat soše lva na církevní škole.

Lev je velmi častým symbolem na hradeckých domech. Kromě dvou šelem na fasádě domu v ulici ČSA stráží lev také budovu v Zieglerově ulici, kde je dnes církevní základní škola. Pokud nezvednete hlavu, asi si lva neprohlédnete. Je totiž umístěn úplně nahoře nad štítem budovy. Plastika je z hořického pískovce z roku 1851, jejím autorem je František Wagner.

Budova byla postavena roku 1854 na místě zbouraného městského špýcharu, sýpky. V polovině 19.století tu byly vykopány vzácné archeologické artefakty, které vešly do dějin jako hradecké zlaté osmičky. Šlo o zlaté dráty z období lužické kultury. Sídlil zde krajský hejtman hrabě Michna a rada místodržitelství. Téměř vždy měla budova i školské poslání, ať už šlo o hradecké gymnázium, vyšší dívčí školu nebo učitelský ústav. V roce 1899 tu byly uloženy muzeální sbírky z pravěku.

Lev je výrazně a hladce modelovaný, takže jeho tvary můžeme ocenit i zdola. Nad hlavou mu září zlatá koruna a v tlapách svírá štít se zlatým G, symbolem města. Lev je král zvířat a heraldický znak českých zemí od dob Přemyslovců (1213), kdy nahradil orlici. Vždy je vnímán jako symbol moci, síly a statečnosti, synonymum vůdčího a nezkrotného prvku. Lvi v afrických savanách rádi odpočívají na vyvýšených místech, čistě ze strategických důvodů. I hradecký lev ze Zieglerovy ulice s přehledem kontroluje přístupové cesty připraven ke skoku. Lev patrně připomíná Čechům hodnoty, kterých se jim občas nedostává – hrdost, odvahu, bojovnost a takovou tu lenošně rozvážnou moudrost.

Lvi byli ozdobou panovnických trůnů už od dob Šalamouna. Lev je také symbolem evangelisty Marka, patrona Benátek. Český lev bývá často zobrazován v zápasu s rakouským orlem, a to zvláště v devatenáctém století, kdy se myšlenky národů probouzely na pozadí imperiálních říšských křivd.

Sochař František Wagner je zmiňován v životopise svého mladšího a zřejmě úspěšnějšího bratra Antonína Pavla Wagnera. Narodil se před rokem 1834 ve Dvoře Králové. Zkušenosti získal v sochařské dílně Josefa Maxe v Praze. Později spolupracoval se svým bratrem na zakázkách pro Hradec Králové, Poličany a Dvůr Králové nad Labem. Zatímco Antonín Pavel se prosadil v Praze i ve Vídni, František je doložen na východě Čech.

Martina Vítková