Dvůr Králové by měl usilovat o navrácení národní kulturní památky Betlém v Novém lese u Kuksu. Vyzývají ho k tomu lidé sdružení okolo řezbáře Leoše Pryšingera. Chátrající světový unikát je nyní ve vlastnictví státu. A právě to by se podle spolku mělo změnit.

„Braunův Betlém můžeme zachránit jen když o to budou usilovat místní politici, veřejnost, spolky a památkáři,“ říká Leoš Pryšinger, předseda spolku Braunův Betlém. „Stát toho mnoho neudělal. A když ano, ne vždy to bylo ku prospěchu,“ vysvětluje.

Na mysli má třeba nešťastné umístění střechy nad skalní masiv, do něhož Braun jedinečné dílo před stovkami let vytesal. Střecha se pod náporem sněhu prakticky zřítila. Později ji památkáři odstranili, ve skále ale dál zejí neodstraněné železobetonové kotvy.

Pryšingerovi se příliš nelíbí ani záměr společnosti Revitalizace Kuks, která chystá projekt na turistické zpřístupnění areálu. „Místo abychom řešili záchranu a ochranu památky, její odvodnění, restaurování a archeologický průzkum, je prioritou budování parkovišť, cest a kiosků. To povede ke zvýšení návštěvnosti a tím i další devastaci. Logické by bylo se nejprve odborně postarat o památku a pak teprve zvyšovat návštěvnost,“ myslí si Pryšinger.

„Soubor soch státu nikdy nepatřil. Až v roce 1952 ho město pod nátlakem odevzdalo,“ nahlíží Leoš Pryšinger do historie. „Za záchranu unikátní díla se staví celá odborná veřejnost. Zatím však veškeré snahy narazily na pomalý úřednický aparát. Šance na získání prostředků k opravě totiž byly,“ lituje Pryšinger.

Už v roce 2000 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. „Pro lidi v kancelářích to ale moc neznamenalo. A když se 70 tisíc dolarů pro betlém získalo, investovaly se do nešťastných úprav, které často areálu vůbec nepomohly,“ řekl Leoš Pryšinger. „Je čas, aby stát památku, která mu nikdy nepatřila, vrátil. Ve městě a okolí jsou odborníci, kteří se o ni dokáží postarat,“ vyzývá královédvorský řezbář Pryšinger.

Ten navíc uvedl, že by bylo vhodné urychlit proces vedoucí k zapsání Braunova Betléma na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pryšinger v minulosti jako samouk vytvořil věrnou řezbářskou kopii, založil sdružení, které mělo za cíl získávat finance na záchranu jedinečného díla. Se spolkem protkal okolní lesy naučným okruhem mapujícím původní Šporkovy cesty. „Vím, že památku úplně zachránit nelze. Jde ale zpomalit její chátrání,“ upozorňuje.