Dělali slavnou bustu Václava Havla pro americký Kapitol, umístěnou ve Sněmovně reprezentantů ve Washingtonu. Letos v březnu odkrývala v Londýně jejich dílo, památník obětem z válek v Iráku a Afghánistánu, britská královna.
Teď mají zápis u dalšího významného milníku, který je výjimečný pro českou historii i je samotné.
Váže se k němu silný rodinný příběh.
Vít Nosek, dědeček jednatele umělecké slévárny HVH z Horní Kalné na Trutnovsku, si prošel ruskými bojišti v první světové válce. Jako československý legionář sice nebojoval přímo u Zborova, ale na jiných místech, přesto to byl pro Pavla Horáka výjimečný pocit, když mohl vyrábět pamětní desky a státní znak první svobodné země Čechů a Slováků. Vtiskl do nich nejen text v češtině a ukrajinštině, pečlivě kontrolovaný památkáři, ale také vzpomínky na hrdinu z vlastní rodiny, který přežil válečnou vřavu a domů se vrátil až dva roky po skončení první světové války. Po dlouhém putování legionářů z Vladivostoku přes Ameriku do Evropy. Odjížděli za Rakousko-Uherska, vraceli se do Československa… „Bylo to pro mě dojemné dělat něco takového, když si člověk uvědomí, že děda tehdy v Rusku bojoval,“ přiznal Pavel Horák. „Díky tomu, že se vrátil, jsem na světě.“
Rekonstruovanou Bratrskou mohylu, která byla postavená u Zborova na počest padlým vojákům z jedné z nejslavnějších bitev naší vojenské historie v roce 1927, slavnostně odhalila česká poslanecká a senátní delegace. Společně se zástupci České obce legionářské a představiteli ukrajinského státu. Bylo to přesně v den 100. výročí vítězné bitvy.
Pětičlenná výprava z Horní Kalné před pietním aktem usadila na pomník bronzové desky. Každá z nich vážila 60 kilo. „Pracovali jsme na nich půl roku. K tomu jsme ještě odlévali sto malých destiček ve zmenšené velikosti 1:10, které obdrželi při ceremoniálu významní hosté,“ uvedl Pavel Horák. „Památkáři požadovali přesné kopie původních pamětních desek, umístěných na Bratrské mohyle v roce 1927. Tehdy tam dlouho nevydržely, někdo je ukradl a následně je tam nahradily žulové,“ upřesnil šéf umělecké slévárny, který pro vymodelování státního znaku oslovil dobře známou, trutnovskou akademickou sochařku Paulinu Skavovou. „Nejtěžší bylo držet se historické linie. Vše důsledně kontroloval památkář,“ řekl.
V neděli u Zborova se kalenské dílo odhalilo světu. Co zůstane ukryté, uvnitř pomníku, to je bronzová schránka s dopisy od prezidenta, premiéra, pamětními medailemi i prstí z Bílé hory. Není pochyb o tom, jak významné místo české historie Zborov představuje.