Existují ubytovny černé a řada obyvatel města pronajímá dalším desítkám příchozích svoje soukromé byty.

Na Rychnovsko se přistěhovali muži z celé republiky, ale i z Ukrajiny, Polska, Slovenska, aby tady našli práci. Přišli bez žen, bez dětí, většinou bez přátel. Jak se jim v Rychnově žije? Jak je místní vnímají?

Pepa z Moravské Třebové na to odpoví lakonicky: „Nic moc. Ale ani se moc nedivím, někteří se chovají… No, škoda mluvit."

Orione, největší ubytovna ve městě, je v areálu bývalých kasáren. Současný pronajímatel má ubytovnu od automobilky pronajatou na pět let a o své klientele se bavit nechtěl. Řekl jen, že s novým rokem se výrazně změnila, a to k lepšímu. Dočasný domov v Orionu našlo asi 150 zaměstnanců závodu.

„Můj denní režim je jednoduchý, jsem v práci a nebo spím. Přišel jsem do Rychnova, abych si vydělal peníze. Až něco ušetřím, vrátím se na Ostravsko, mám tam partnerku," říká Zdeněk, který v automobilce pracuje rok.

„Není to tady špatné, ale zůstat bych tu nechtěl. Mám pocit, že na nás koukají jako na bezdomovce nebo někoho, kdo jen za sociální dávky vegetuje na ubytovnách. A my přitom pracujeme deset hodin denně," dodává.

Pepa na to reaguje svou zkušeností: „Nastoupím do autobusu, mám bílé montérky a šofér po mně štěkne, ať si nesedám, nebo že zašpiním sedadla. Místní sedí v mnohem špinavějších kalhotách."

Dodává, že by tu chtěl zůstat natrvalo, jenže sehnat v Rychnově byt je téměř nemožné. „Ceny nájmů jsou vysoké, z jednoho platu se to neutáhne. Tak nezbývá, než zůstat na ubytovně. Ale tahle ujde, jen je tu hrozná zima, v koupelně se nedá vydržet ani při holení."

Zimu v domě potvrzují i další, oceňují naopak čistotu. Jisté je, že zaměstnancům automobilky žijícím v ubytovnách není moc co závidět.