Celý proces a řízení, směřující ke konci heren, tak jak je z minulosti známe, trval v Nové Pace dva roky. „Potlačili jsme příležitost začít hrát. Lidi utratí peníze ve městě jinak," říká starosta Josef Cogan. Rozhodnutí v roce 2014, správní řízení, skončení licencí od ministerstva financí, až pak se všechny barevné válečky dotočily. „Herny skončily, ale máme tu jednu spornou. S tou provozovnou je to boj," přiznává Cogan.

Cedulka s nápisem nové kvízomaty doplněná o vysmátý smajlík, vyskytující se čas od času na dveřích provozovny v Komenského ulici, zřejmě neláká školáky z vedlejší základní školy k otestování nabytých znalostí. „Řeší se to. Město podalo trestní oznámení. Jinak je to v kompetenci policie a finančního úřadu. Bar Levín zažil už několik policejních zásahů, jednou se odvezly všechny mašiny," ilustruje problémy Cogan. Uvádí, že chybí soudní rozhodnutí, které by upravovalo kvízomaty, které se nechají zneužít k hazardu.

NOVINKA Z LÁZNÍ

V lázeňském městečku už hazardu také pšenka nepokvete. Na dubnovém zasedání zastupitelstvo odhlasovalo zákaz heren. Městská kasa tím přijde o 2 ,2 milionu korun ročně. Zastupitelé se ale shodli, že to rozpočet závažně nerozhodí, dali přednost morální stránce věci. Bělohradští již v roce 2012 snížili počet heren ze čtyř na dvě. „Mají povolené přístroje ministerstvem financí do roku 2018. Jedna je otevřená jenom pro hráče. Poslední, kam lidi můžou přijít, dát si pivo a hrát je Lázeňský hotel," informuje o aktuální situaci starosta Pavel Šubr. Stát by podle Šubra neměl hledět na to, zda město má herny či nikoli a přerozdělovat zisky z hazardu podle jiného klíče. Právě ušlý zisk může být v mnoha městech demotivačním faktorem k regulaci heren.

„Smlouvy, které máme, tak běží. Nemám informace, že by se plánovalo otevření nějaké nové herny," komentuje situaci v Kopidlně starostka Hana Masáková. Uvádí, že ani nebyl vznesen žádný návrh vztahující se k regulaci hazardu ve městě.

„Přes velký odpor majitelů heren se v Jičíně podařila zásadní věc, a to omezení pracovní doby heren, které dřív fungovaly nonstop," uvádí Ivana Krabcová, psycholožka a místní zastupitelka. „Bylo to hlavně preventivní opatření. Policie jeho dodržování kontroluje," doplňuje Krbcová.

PREVENCE HLAVNĚ VČAS

„Zrušení heren ve městě hodnotím jako pozitivní jev. Část mladých hráčů závislých na počítačových hrách postupně přecházejí do heren, když chtějí vyhrávat skutečné peníze," říká pedagog a metodik prevence Luboš Toman působící v jičínské pobočce krajské Pedagogicko psychologické poradny.

Toman upozorňuje na potvrzenou souvislost závislosti dětí na elektronice a hrách s gamblerstvím ve vyšším věku. „Je to hlavně na rodičích, aby se dětem dostatečně věnovali," podotýká Toman. „Město pro primární prevenci dělá celkem dost, z mého pohledu by ještě prospělo finanční zvýhodnění kroužků, aby byly dostupnější," doplňuje odborník.

DOMA JE TO JINÉ

„Stejně se hraní a sázení přesouvá na internet, nemá už smysl rušit herny, akorát přijdete o peníze," argumentoval na dubnovém zasedání bělohradského zastupitelstva místní podnikatel, který v oboru před lety působil.

„Na internetu to pro lidi není taková zábava. Doma u toho lidé nemívají tolik alkoholu a navíc automaty jsou nastavené tak, že je jasné, že to hráče obere," vyjadřuje se k internetovému hráčství novopacký starosta Cogan. Pro hru v kamenné herně stačí peníze a věk nad osmnáct let. Pro hru na internetu je třeba počítač, bankovní účet bez exekucí a určitá počítačová gramotnost. Tyto podmínky sociálně slabí a zároveň nejrizikovější gambleři často nedokáží splnit. Ke zdárnému řešení hráčství jako sociálně patologickému jevu, je třeba efektivní součinnosti všech zainteresovaných stran.