Nějak tak se dá popsat nadšení lidí ve velkosvatoňovické části Markoušovice. Místní se semkli. I díky daru od Nadace VIA si vytvořili novou náves, která se postupně stává místem pro setkávání a zábavu.

VESNICE OŽILA

Náves v Markoušovicích začala vznikat už vloni. Místní ji stále rozšiřují a rozvíjejí. A v kdysi samostatné obci, která byla po válce prakticky vysídlená, se díky společnému zájmu také prohlubují sousedské vztahy. Přesně o to místním také jde – chtějí změnit atmosféru mezi sebou. Společenský život totiž v obci roky trpěl zejména tím, že se sousedé mezi sebou prakticky neznali.

Šumná Vesna je mrtvá, i když jí už památkáři dali šanci
Šumná Vesna je mrtvá, i když jí už památkáři dali šanci

„Přistěhoval jsem se poměrně nedávno. Chodil jsem po vesnici s kočárem a během hodiny jsem třeba nikoho nepotkal. To mi přišlo divné, bylo mi to líto,“ vzpomíná na první myšlenky k rozvoji společenského života Jakub Kubját. Je jedním z těch, kteří život v Markoušovicích i díky nadačnímu grantu rozproudili.

Energie, která čiší ze zapojených lidí, je obdivuhodná. Na jaře už na markoušovické návsi přibyl altán, před sousední školou vzniká zase postel Josefa II. Designová lavička je odkazem na zastavení a přespání panovníka v jednom z místních stavení. Děti už se zase těší na hřiště, které tu brzy vznikne díky ministerské dotaci.

STAROSTA PROCITL

Nadace Via před takřka dvěma lety do Markoušovic poslala grant v řádu statisíců korun. Peníze však plnily druhořadou funkci. Grant měl především podpořit společenský život a v lidech probudit sounáležitost k místu, v němž žijí. A to se pod Krkonošemi povedlo.

„Ze začátku měli lidé nedůvěru. Asi nevěděli, co čekat. Ale postupně do všeho začali pronikat. Až mě teď možná překvapuje, jaký zájem je,“ říká Josef Dvořák, další z tahounů projektu markoušovické návsi. „Ukázalo se to třeba v době, kdy jsme vysazovali stromy a lidé je adoptovali. Zájem převyšoval počet stromů,“ usmívá se.

Pomyslný klobouk už před nadšenci z Markoušovic smekl také velkosvatoňovický starosta. „Netajím, že jsem tomuto projektu zprvu příliš nakloněný nebyl. Teď mi nezbývá nic jiného, než občanům pogratulovat a smeknout před nimi. Je skvělé, co se udělalo. Vytvořila se tu parta, dává své práci ducha a maká pro společný cíl. Náves je opravdu pěkná a těším se, až bude hotová,“ pochvaluje si starosta Velkých Svatoňovic Petr Martinec. Právě pod tamní samosprávu Markoušovice spadají.

NADŠENÍ LIDÉ

Také starostova slova odhalují, jak markoušovický svépomocný projekt postupem času nabýval na vážnosti a respektu.

„Vlastně jsme nechtěli ani nic moc postavit. Chtěli jsme, aby se lidé v Markoušovicích scházeli, poznávali se a těšili ze společné práce,“ vysvětluje Jakub Kubját. „Na podobné věci už nejsme moc zvyklí. Akce Z jsou dávno pryč a dělat něco jinde, než u svého domu, to se moc nenosí. Nedůvěra ale postupně mizela. Dnes se nám stane, že se na velké brigádě sejde třeba až 80 lidí. To je úžasné,“ pochvaluje si třiatřicetiletý Kubját aktivitu v obci, kde žijí pouhé tři stovky lidí.

Nikola Jaklová a Natálie Potočková (Nemesis Trutnov) obsadily v kategorii kadetek 5. místo.
Sedm medailí pro mažoretky Nemesis Trutnov

Markoušovičtí na rozvoji návsi odpracovali už takřka 2 tisíce brigádnických hodin. Investice se vyšplhaly do výše 580 tisíc korun, dalších 400 tisíc korun poputují na výstavbu dětského hřiště. „Dokončujeme parkoviště a altán, vysadíme ještě nějaké stromy. A pak už slavnostně náves předáme lidem. Vlastně nám všem,“ těší se Zdeněk Štěpán, jeden z aktivních občanů.

„Jsem rád, že tahle aktivita plní své cíle. Vzniká tu hezká náves, ale hlavně vidím nadšení lidí. V návsi jsou přetvořené představy každého, kdo se chtěl zapojit. Každý si v začátku totiž sám mohl říct, co by chtěl. To je důležité. Lidé si to vzali opravdu za své,“ pochvaluje si Jakub Kubját.