V Česku jsou tropy, kde se nyní přesně nacházíte a jaké je aktuální počasí u vás?
Právě teď se nacházíme ve městě Corrientes na severu Argentiny a zaválo nás sem právě počasí. Původně jsme měli namířeno na jih do Patagonie, ovšem máme zprávy o tom, že na jihu silně mrzne a napadla tam čtyřiceti centimetrová sněhová pokrývka. Z tohoto důvodu jsme museli maličko pozměnit plán. Namísto do Patagonie se vydáváme prozkoumat Paraguay, jih Brazílie a Uruguay země, které původně vůbec nebyly v plánu. Odtamtud se teprve vydáme dále na jih a budeme doufat, že jaro letos do Jižní Ameriky dorazí brzy. Tady na severu Argentiny máme většinu dní slunečných, přes den nějakých 13°C, v noci k nule nebo mírně pod nulou. Tropy vám celkem závidíme.

S jakými problémy se na cestě nejčastěji potkáváte?
Většinu potíží přináší byrokracie, v horším případě byrokracie spojená s korupcí. Tak například tady v Argentině je, jako ve většině zemí, nutné mít pojištěné vozidlo. Jenomže protože naše Brambora má českou, nikoli argentinskou poznávací značku, je problém ji tu pojistit. Tři dny jsme obíhali všechny možné pojišťovny, ale nikdo nebyl schopen nebo ochoten nás pojistit. Až nakonec jsme konečně sehnali malou pobočku, kde byla paní celkem vstřícná. Pojištění nás stálo asi tak pětinásobek normální ceny a celý proces zabral tři hodiny. S podobnými situacemi se setkáváme téměř v každé zemi.

Kromě byrokracie však žádné větší problémy neřešíme. Brambora (BMW R 1150 GS) šlape, jak má, vysypalo se na ní pár věcí, ale to je vzhledem k jejímu věku a ujetým kilometrům úplně normální. Čas od času řešíme nějaké menší nachlazení nebo únavu, jinak jsme ale zdraví jako řípy.

Které místo vás při vašem ročním putování nejvíce oslovilo?
Zdánlivě celkem triviální otázka, ale odpovědět na ní je vážně celkem složitá. Každá země je originál a je těžké je mezi sebou porovnávat a vybrat tu nejlepší. O to těžší je vybrat jedno jediné místo, které se nám líbilo nejvíce. Nezávisle na zemi, ve které se právě nacházíme, nás obvykle nejvíce osloví úplně obyčejná místa, kam moc turistů nejezdí. Malé vesnice uprostřed hor, kam ještě nedošel ruch velkoměst, rybářské vesničky, kde lidé ještě žijí postaru a kde prozatím nestojí velké hotelové komplexy. Co nás však zaručeně vždycky dostane do kolen je příroda. Poušť, hory, lesy, řeky, oceán to se zkrátka neokouká.

Byly chvíle, kdy jste chtěli záměr zabalit a vrátit se domů?
Taková chvíle pro mě nastala ve Střední Americe. Měli jsme zarezervovanou loď, která by nás a Bramboru dostala z Panamy do Kolumbie (po souši se to vzít nedá, chybí jakákoli pozemní spojnice). Termín plavby se blížil a my jsme se dostali do časového presu. Ve Střední Americe byly tou dobou čtyřicítky, k tomu ještě vysoká vlhkost vzduchu. Člověk sotva vylezl ze sprchy, už se zase zpotil. Střední Amerika je navíc neblaze známá pro vysokou míru byrokracie, korupce, některé země jako např. Honduras bojují s kriminalitou. Co tři dny jsme překračovali hranice, což se nikdy neobešlo bez patřičné míry papírování, občas padl i nějaký ten úplatek. V tu dobu jsme byli bezmála rok na cestě a tohle všechno dohromady pro mě bylo trochu moc. Zastesklo se mi po domově a kladla jsem si otázku, proč to všechno vlastně vůbec dělám. Kdyby mi v tu dobu dal někdo do ruky letenku do Čech, patrně bych letěla. Ve stavu mírného znechucení jsem pak cestovala ještě skoro celý měsíc. Teprve až když jsme se dostali do hor, kde teplota klesla, dostalo se moje smýšlení opět do normálu. Fanda, ten je držák, vydrží všechno a má jasný cíl dojet do městečka Ushuaia v Patagonii. Přes to vlak nejede.

Kdy se objevíte v Česku?
Dobrá otázka, to bychom také rádi věděli. Momentálně řešíme otázku přepravy Brambory zpátky do Evropy. Jakmile bude termín stanoven, budeme mít jasno. V současné chvíli to vidíme ještě tak na dva až tři měsíce na cestách. To je ovšem velmi hrubý odhad. Původní plán zněl jeden rok na cestě, a už je to pomalu 15 měsíců. Tak uvidíme. Domů už se ale celkem těšíme.

Více na blogu www.wayaway.cz anebo na facebook.com/wayawayCZ.