Po pozůstalých sebevrahů už škody nevymáháme, tvrdí České dráhy

Na jediné trati, koridoru mezi Přeloučí a Českou Třebovou, vloni ukončila svůj život většina z 11 lidí usmrcených vlakem v celých východních Čechách.

To, že šlo o sebevraždu, se daří prokázat zhruba ve třetině případů. Tyto oficiální závěry jsou založené hlavně na výpovědi strojvedoucích, jak se daná osoba před střetem chovala. Odborníci však odhadují, že sebevražda stojí ve skutečnosti za každou druhou srážkou. Zbytek je zaviněn nedostatečným rozhlédnutím člověka před přejezdem či přebíháním přes koleje.

Jasný byl případ z počátku listopadu v Pardubicích-Pardubičkách v tamní železniční zastávce. „Svědek viděl, jak si muž lehl na koleje," řekla policejní mluvčí Eva Maturová. Vlak vláčel bezvládné tělo ještě asi 300 metrů, než se mu podařilo zastavit.

Nejvíc tragédií je právě na 25kilometrovém úseku mezi Přeloučí a Kostěnicemi, tedy v okolí Pardubic. Koridor je totiž pro sebevrahy skutečně sázka na jistotu. Vlaky tudy sviští až 160 km/h a i na rovném úseku, kde je osoba na kolejích z dálky vidět, je kvůli vysoké rychlosti téměř nemožné kolos včas zastavit.

„Za skutečně ideální viditelnosti vidí strojvedoucí osobu v kolejišti maximálně na půl kilometru. Brzdná dráha rychlovlaků je však delší, pohybuje se kolem jednoho kilometru," dodal mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Sebevrahy na kolejích přitom téměř výhradně bývají muži. „Z podrobných statistik Drážní inspekce vyplývá, že účastníky střetů například v roce 2013 byli nejčastěji muži (83 %) a jen v 17 % ženy," dodal Drápal. Důvod je podle psychologů jasný ženy chtějí i po smrti zůstat krásné.

Tyto tragédie s sebou nesou i tisíce naštvaných cestujících kvůli zpoždění, finanční újmu však mívají i pozůstalí po obětech neštěstí. České dráhy po nich v případě, že nešlo o dítě či mladistvého, do nedávna vymáhaly odškodné v řádu několika desítek tisíc korun. A to právě na zaplacení škod kvůli zpoždění a na fakturu za náhradní autobusové dopravy. Někdy se k tomu přidaly i škody například na poškozených brzdách.

Dnes se ale dráhy dušují, že od kontroverzního vymáhání škod po pozůstalých už upustily.

„Ke každému případu jsme vždy přistupovali individuálně a maximálně citlivě s ohledem na situaci pozůstalých. Tak je tomu i nadále, přičemž škody způsobené sebevrahy a náhodnými oběťmi střetů chodce s vlakem nevymáháme," tvrdil včera mluvčí Českých drah Radek Joklík.

Mnozí čtenáři Deníku přitom postup drah schvalovali a vymáhání škod po pozůstalých sebevrahů nevnímali jako necitelnost.

„Když se skutečně chci oddělat, aspoň s tím neotravuji zpožděním vlaků nikoho dalšího," napsal do diskuse na internetových stránkách Deníku jeden z pisatelů.

„Požadavek nechat si uhradit v rámci dědického řízení způsobenou škodu není od drah nemravný. Pokud si své rozhodnutí sebevrazi nenechají vymluvit, tak ať přitom neohrožují ostatní, kteří s tím mají starosti, práci a někdy kvůli tomu musí taky bojovat o život, když se nějaký pitomec rozhodne, že ho to tu nebaví," přidal se čtenář s nickem Karl.

Čas od času řeší podobné případy i pojišťovny. Pozůstalí například v případě prokázání jasného úmyslu sebevraha nemají nárok na proplacení jeho životní pojistky.