Malebné seskupení skalních bloků přímo v horní hraně svahu vytváří nejen skutečnou skalní bránu zaklenutou obloukem skalního bloku, ale i výborné místo k pohledu na Broumovskou kotlinu a na četné hřebeny hor obklopujících česko-polské příhraničí.

Občas skály padají, brána by měla vydržet

Nemůže skalní bránu také potkat osud Azurového okna? „Návštěvníci našich skalních měst dobře vědí, že i mohutné pískovcové masívy neustále čelí povětrnostním vlivům, což není bez následků. Čas od času se stane, že rušivých vlivů je příliš mnoho, a pak se rozpadne i objemově větší skalní hmota. Následuje skalní zřícení," uvádí odborník na geologii a speleologii Broumovska Jiří Kopecký. Podle jeho slov ale Kamenné bráně v současné době nebezpečí nehrozí.

Výletníky lákala už v 17. století

Ojedinělý skalní útvar láká návštěvníky na vyhlídku nad horním koncem obce Martínkovice prokazatelně více než tři století. Na skalní stěně lze spatřit i několik stop, svědčících o dlouhodobé oblibě tohoto pozoruhodného místa - do pískovcové skály je vytesán letopočet 1795, v jeho blízkosti najdete i znak benediktinského kláštera s dalším letopočtem 1888 a iniciálami ABB.

Psal o ní již Hesselius ve známém herbáři

Jak prozrazuje Jiří Kopecký, pravděpodobně tou nejstarší zmínkou o Kamenné bráně je zpráva sepsaná Johanem Georgem Adalbertem Hesseliem, ředitelem broumovského benediktinského panství. Ve známém Urbáři broumovského panství je Kamenná brána (Steinere Tor) nejen popsána jako místo známé krásným a dalekým výhledem, ale najdeme také poznámku, že se zde i sama milostivá vrchnost v roce 1672 (broumovský opat Tomáš Sartorius s doprovodem) bavila a také posvačila.

„Tuto písemnou zmínku vztahující se k roku 1672 lze pokládat za nejstarší doklad o známosti a turistických návštěvách tohoto unikátního přírodního útvaru na Broumovsku," dodává Kopecký.

Jiří Řezník