Mezi nejčastější nemoci, jimiž se děti po návratu do školy nakazí, patří záněty dýchacích cest, průjmová onemocnění a záněty středního ucha. Tyto infekce bývají většinou virového původu a k jejich léčbě mnohdy postačí domácí režim bez antibiotik.

Někteří rodiče však kvůli šíření těchto nemocí ve škole mají tendenci své děti nadbytečně chránit a omezit jejich pohyb v kolektivu na minimum například tak, že je nepouštějí do družiny či na kroužky. Tato ochrana dětí ale podle lékařů rozhodně není na místě.

„V kolektivu dítě přirozeně získá imunitní paměť a stimuluje se u něj tvorba specifických protilátek. Při běžných respiračních infekcích se imunitní systém dítěte naučí reagovat na průběh onemocnění, což je pro vývoj jeho obranyschopnosti nenahraditelná zkušenost," upozorňuje pediatr Vladimír Mihál.

„Rodiče by lehké nemoci měli vnímat jako přirozenou součást růstu dítěte a poskytnout mu dostatek času na vyléčení a rekonvalescenci. Druhou polohou problému je totiž situace, kdy se potomek vrací do kolektivu nevyléčen a může být zdrojem nákazy dalších dětí," dodal.

Na začátku školního roku je samozřejmě také důležité dbát na psychickou pohodu dítěte, neboť stresovaný organismus je více náchylný k onemocnění. Zejména u prvňáčků a u dětí, které nastupují na novou školu, může adaptace na nové prostředí vyvolat určité psychické potíže.

V září je i nejvíc dětských úrazů
• Září patří k měsícům s nejvyšší četností dětských úrazů. Méně jich je jen v prvních dnech nového školního roku.
• Podzim provázejí pády z kola, na in-line bruslích i z koně. Časté jsou úrazy na trampolíně i při míčových hrách.
• Nejvíce úrazů mají děti na druhém stupni základní školy, chlapci se zraní častěji než dívky

Pozor na psychiku

„Zvýšené riziko pro psychiku představuje také změna prázdninového režimu na ten školní, který je jistě náročnější, neboť vyžaduje ranní vstávání a plnění školních povinností. Problém může také představovat oblast vztahová. Měli bychom zjišťovat, zda se dítě těší na své spolužáky, nebo zda nemá nějaký nevyřešený problém z minulého školního roku," vysvětluje psycholožka Irena Teichmanová.

Pro zajištění zdravotní i psychické pohody školáků by rodiče měli především nyní dbát na jejich bohatou a pravidelnou stravu, dostatek spánku a správné hygienické návyky. Protože odpočatý organismus lépe odolává nemocem, měli by mladší školáci denně spát aspoň osm hodin.

Správným krokem je také výměna látkových kapesníků za jednorázové papírové kapesníčky a instruktáž o správném mytí rukou. Nutná je také vyvážená strava bohatá na vitaminy, minerály a nenasycené tuky.