Rozsudek tak byl přísnější než návrh žalobce, který žádal tři roky vězení, případně podmíněný trest.

Kalhous uzavřel v lednu  2011 v Benátkách nad Jizerou se svým známým smlouvu o půjčce a zavázal se, že peníze do konce roku vrátí. Slib však nesplnil. U soudu vypověděl, že peníze byly pro jeho společníka v podnikání, který se dostal do finanční tísně. „Poprosil mě, jestli bych mu nezajistil půjčku, aby vyřešil své problémy na Ukrajině, a slíbil mi za to svůj podíl ve firmě," vypověděl Kalhous.

Společníkovi prý dal čtyři miliony korun, další 1,5 milionu použil na úhradu peněz, které si společník bral z firmy. „Jeho jednání nebylo vždy fér a peníze mizely po statisících," postěžoval si obžalovaný. Tvrdil, že firma byla v dobré kondici, takže ke splacení půjčky potřeboval prý „jen trochu víc času".

U soudu se však ukázalo, že čtyři miliony pro společníka  zaúčtoval jako 100 tisíc korun  a že v té době měl i jiné milionové závazky, například hypotéku, nesplacený kontokorentní úvěr či nedoplatky na DPH. Společník u soudu nevypovídal,  protože je stále na Ukrajině.

Státní zástupce upozornil,že Kalhousova společnost Denis se v roce 2011 propadla do ztráty. Podle Kalhousovy obhájkyně se obžalovaný snažil firmu ozdravit, ale na její špatné situaci se podepsala novelizace zákona tvrdě postihující takzvaný švarcsystém, který firma ke své činnosti využívala. Obhájkyně navrhla, aby soud zprostil Kalhouse obžaloby.

Soud však rozhodl jinak: muži udělil pět let vězení a povinnost uhradit poškozenému dlužnou částku. „Pro uložení podmíněného trestu scházel lepší přístup obžalovaného. Choval se, jako by nevěděl, co způsobil," vysvětlil předseda senátu Luboš Sovák.

Kalhous se proti rozsudku na místě odvolal.