Důvod je prostý. Zemědělci sice mohou na produkci takzvaných energetických plodin zažádat o evropské dotace ve výši 45 eur na jeden hektar, však na území bývalého hradeckého okresu kukuřici nebo řepku k výrobě paliv zatím nikdo nevykupuje v takovém množství, aby to mělo zásadní vliv na výrobu.
Hradeckému deníku to potvrdil Jindřich Fryš, ředitele královéhradecké Agrární komory.

„V posledních letech jsme sice zvýšili osevní plochu kukuřice na 310 hektarů, ale příčinou rozhodně není její využití jako suroviny pro výrobu biopaliv. Pěstovat kukuřici je pro nás výhodné především z ekonomického hlediska,“ řekla Monika Nebeská, ředitelka Zemědělského družstva Všestary. Dodala, že řepkou olejkou osívají jen asi 230 hektarů polí, zatímco pšenice roste na více než šesti stech hektarech.

Tradiční obiloviny, jako jsou pšenice nebo ječmen, tedy stále ovládají zemědělskou výrobu v okolí krajské metropole.
„V současnosti se na Hradecku pěstuje dokonce ještě více obilovin než v minulých letech. Bylo totiž třeba osít plochy, které by jinak vlivem snížení poptávky po cukrové řepě ležely ladem,“ vysvětlil Jindřich Fryš.

Obavy některých obyvatel Hradecka, že by pšenici ubírala místo právě kukuřice nebo olejka, což by vedlo ke zvyšování cen potravin, nejsou podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka opodstatněné. „V Česku ani v Unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ dodal. (jj)