Lidé s více či méně výraznějším cizím přízvukem potkáváme dnes ve městě v mnoha profesích. Přesto to stále nemají úplně jednoduché.

„Já jsem hned po studiích měla sehnanou práci, takže problém nebyl, ale vím, že kolegové, studenti z Pákistánu, museli do týdne po ukončení fakulty odjet a pak si pouze vyzvednout diplom,“ vypráví své zkušenosti Řekyně Stavroula Ragkou, která je v Hradci už 14 let a působí jako ortopedka v nemocnici.

V současné době to mají cizinci ze zemí Evropské unie snazší než ostatní. Většinou se vízum uděluje na tři měsíce, pak se žádá o dlouhodobý pobyt. Cizinec musí dokazovat, že má dostatek financí a kde bydlet. Na problémy naráží, když se chce nechat oddat, prodloužit vízum nebo založit firmu. „Věřím, že je to hodně papírování i pro Čechy, my však potřebujeme ke všemu neuvěřitelné množství někdy i zbytečných dokumentů,“ uvedla řecká ortopedka.

V Hradci je v současné době k pobytu nahlášeno 4119 cizinců. Lidé jiných národností se nevyhýbají ani menším městům, například v Chlumci nad Cidlinou jich na úřadě registrují 55. „Jsou to lidé především z Vietnamu, nemáme s nimi žádné problémy, pracují a hledí si svého,“ řekl Miroslav Uchytil, starosta města.

Kněz z Lanškrouna, Polák Zbigniew Czendlik už u nás působí 18 let a přiznává, že tehdy byla doba daleko horší, než nyní. „Myslím, že pokud ukážeme, že nechceme nikomu ujídat chleba, většinou nás lidé přijmou. Poláci se k cizincům chovali stejně odměřeně. Ale přesto platí, že pokud chceme uspět, musíme se snažit čtyřikrát víc než tady narození,“ dodal kněz.