Jeho replika se teď do Hradce Králové vrátí. Zřejmě se tak nestane na osmdesáté výročí odhalení pomníku (6. června 1937), ale příští rok, který bude pro pomník z dílny sochaře Josefa Škody a architekta Oldřicha Šmídy taktéž významný.

Zničené sochy

„V tento rok si připomeneme nejenom sto let od vzniku republiky, ale také od doby, kdy byl 4. června v čele svého pluku v bitvě u ruských Lipjag těžce zraněn Jan Gayer (19. 6. 1885 – 7. 6. 1918)," řekl tajemník Československé obce legionářské (projektu Legie 100) Jiří Charfreitag

Problémem však je, že se původní pomník nedochoval. „Tak jako jiné sochy, které upomínaly na první republiku, i pomník padlých legionářů byl zničen za protektorátu.Bylo to v průběhu roku 1940, kdy byla taktéž odstraněna socha T. G. Masaryka," uvedla Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ještě před odstraněním byl pomník svědkem historické události. Došlo k ní 31. července 1939, kdy se zde konal tichý pietní akt československého důstojnického sboru. „V tento den mohli naši vojáci naposledy obléct uniformu československé armády," přiblížila historickou kapitolu Jaroslava Pospíšilová s dodatkem, že po odstranění památníku se zachovala jen bronzová deska s reliéfem Jana Gayera a zmenšenina vojáka, který byl ústředním motivem pietního místa. Právě zmenšenina pomůže k opětovnému vzniku pomníku, který by měl podle prvních odhadů stát od dvou a půl do tří milionů korun.

Návrat jmen

Podle Jiřího Charfreitaga by na něj měla přispět Československá obec legionářská i město Hradec Králové. To potvrdil i primátor města Zdeněk Fink. „S panem Charfreitagem jsme o tom mluvili a vize návratu pomníku se mi zamlouvá. Jaký však bude finanční příspěvek města, je otázkou dalších jednání," řekl Zdeněk Fink. Podle Jiřího Charfreitaga by se kromě plakety Jana Gayera a skulptury prvorepublikového vojáka měla na pomníku objevit i původní jména všech 197 padlých legionářů.

Po kom nesou kasárna jméno?
Jan Gayer byl československý legionář, agronom a statkář v Brazílii. Narodil se 19. června 1885 v Přerově. Po absolvování prezenční služby v c.k. armádě odcestoval do Brazílie, kde se nakonec usadil a zakoupil statek. Těsně před vypuknutím 1. světové války přijel zpět do Čech. Jako záložní důstojník podléhal mobilizaci, byl povolán do aktivní služby. Se svým plukem odjel na ruskou frontu, kde však již roku 1915 byl zajat Rusy. Nějaký čas strávil v zajateckém táboře, odkud se však brzy hlásil do tvořícího se československého vojska. Zde byl přijat 13. června 1916.
Přišel 4. červen 1918 a slavná bitva u Lipjag. Zde jako zatímní velitel 4. čs. stř. pluku osobně vedl celý útok. Byl však těžce zraněn palbou a s prostřelenýma oběma nohama klesl k zemi. Odmítl pomoc a vybízel ostatní k pokračování útoku, posílal všechny dál: „Jen kupředu, hoši, žeňte tu svoloč!" Gayer na následky svého zranění po těžké operaci za několik dní zemřel.
(zdroj: valka.cz)