Podle průzkumu je každý šestý inzerát nefér vůči budoucím zájemcům o zaměstnání. V inzertních novinách a na pracovních portálech se objevují zejména preference na pohlaví spolu s nižším věkem uchazečů.

Tým ombudsmana Pavla Varvařovského totiž prohledal dvanáct tisíc inzerátů, které byly zveřejněny na jednom pracovním portálu v nedávné době. Jak se ukázalo, tak velmi častou, avšak nepřímou praxí je, že zaměstnavatel hledá člověka do mladého kolektivu.

Z obdobného inzerátu lze nepřímo, i když logicky vyvodit, že pokud se na post přihlásí starší uchazeč, nebude v pracovním týmu až tak vítaný, jelikož by kolektiv mohl narušit. Profese nazvaná v mužském rodě v inzerátu vadit nemusí, protože v češtině se používá pro označení mužů i žen. Potíž je ale například, pokud zaměstnavatel hledá servírku, účetní nebo obecně vhodnou kandidátku na určitou pozici. Ombudsman tvrdí, že právě daný přístup diskriminuje muže.

„O diskriminační praxi samozřejmě víme. Je pravda, že jsme příslušný orgán, na nějž se uchazeči o zaměstnání v případě nefér jednání ze strany zaměstnavatele mohou obrátit. Pokud je zjištěna diskriminace, hrozí společnosti, která inzerát vydala, pokuta,“ řekl ředitel hradeckého úřadu práce Martin Horák.

Jenže žadatel o práci si podobným jednáním stejně nepomůže, protože firma, která dostane finanční sankci, stěžovatele z principu nezaměstná. „Lidé, podle mého soudu, nemají ani dostatek odvahy či síly, aby stížnost na úřad práce podali. Často si to rozmyslí. Vědí, že by jednali ve svůj neprospěch,“ doplnil Horák.

Hradecký úřad práce před pár lety zaznamenal stížnost podanou z rasové předpojatosti, která se stala důvodem pro nepřijetí romské uchazečky na pracovní místo. Právní řád vykládá diskriminaci jasně. „Je to v rozporu se Zákoníkem práce, který zakazuje, aby v inzerátech byla omezována politická příslušnost, pohlaví a rasová příslušnost. Každý stát si to řeší svoji úpravou Zákoníku práce. V rámci zemí Evropské unie určitě bude snaha, aby k obdobným praktikám nedocházelo,“ podotkl právník Jiří Petrů.

Inzertní noviny, kde se nabídky prací vyskytují, nechávají zákazníkům volný prostor. „Zákazníky na obsah inzerátu neupozorňujeme. Necháváme to výhradně v jejich rukou,“ uzavřela Martina Trávníčková ze společnosti Český inzert.

GLOSA JAN ODSTRČILA
Hledá se zaměstnavatel, který nediskriminuje

Diskriminace je slovo, které se v poslední době skloňuje v mnoha různých časech a má i různá synonyma. Ta pracovní je velká levota a přinejmenším nešvar preferencí soudobých zaměstnavatelů. I když Zákoník práce má jasně daná pravidla a porušování lze sankcionovat, mají na své straně ti, kteří dávají práci, odvěké přátele.

Tak třeba fenomén strachu. Člověk, který se hlásí na určitou pozici v jednapadesáti letech, si po přečtení inzerátu, v němž shledá, že práce je určena pro lidi do padesáti let, může jít stěžovat na úřad práce. Jenže následně se s prací může definitivně rozloučit. Pokud úřad práce dojde k závažnému pochybení, tak uloží pokutu a společnost, jež vypsala inzerát, po stěžovateli, potížistovi ani neštěkne.

Problém může být i užívání ženského rodu, mužský z hlediska českého jazyka nevadí, jelikož je běžně užíván. Zaměstnavatelé tak pracují s tím, že uchazečů o práci je mnoho, míst méně a jejich odvěcí pomocníci v podobě odvahy a strachu udělají rovněž mnoho užitečné práce ve prospěch firem a společností, které laborují s lidskou nejistotou.