Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Od roku 1918 vídáme v pramenech ulici V Kopečku rozdělenou na dvě části, první nesla název Československé náměstí, druhá Palackého. Roku 1940 došlo ke změně na Janské náměstí a U Pražské brány. Po roce 1945 se z Janského náměstí stalo Svatojánské náměstí a z ulice U Pražské brány Palackého ulice. V roce 1958 se obě ulice sjednotily pod název V Kopečku tak, jak jej známe dnes.

Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Část dnešní třídy ČSA se nazývala třída Legionářů a Jiříkova třída. Ve 20. letech došlo ke změně, kdy třída Legionářů byla přejmenována na třídu Národního vojska, v nezměněné podobě zůstala Jiříkova třída. Od roku 1939 se ulice sjednotily v jednu dlouhou Jiříkovu třídu. Od roku 1950 je ulice až do současnosti pojmenována jako třída Československé armády.

Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Ulrichovo náměstí bylo takto pojmenováno v roce 1925. K přejmenování došlo pouze jednou – v roce 1953 bylo náměstí pojmenováno po čtvrtém československém prezidentovi Klementu Gottwaldovi. V roce 1990 došlo k návratu k původnímu názvu, který vzdává hold významnému starostovi Hradce Králové Dr. Františku Ulrichovi, jenž se výrazně zasloužil o rozvoj města.

Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Masarykovo náměstí se dříve jmenovalo Husovo náměstí. Současný název získalo v roce 1989. Na rohu náměstí se nachází budova bývalé Anglobanky, vystavěné v letech 1922–1923 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Před tuto dominantu náměstí byl v roce 1926 umístěn pomník prezidenta T. G. Masaryka. Autorem sochy je sochař Otto Gutfreund.

Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Ulice Čelakovského neprošla žádnými změnami, co se názvu týče. Nese jméno podle českého básníka Františka Ladislava Čelakovského (1799–1852), jehož osoba byla pro název ulice akceptovatelná pro všechny politické režimy. Dobový snímek pochází z roku 1926.

Jak jsme žili v Československu: historická proměna Hradce Králové.Zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové

Od konce 19. století se ulice nazývala Palackého. Od roku 1942 nesla název Musejní. O tři roky později byla přejmenována zpět na Palackého. Název nese po českém významném kulturním činiteli Františku Palackém.

Zakládání JZD Stračov. Klenice je od roku 1964 místní část obce Stračov, do té doby byla samostatnou obcí.
Jak jsme žili v Československu: Stračov a Klenice

(zdroj: www.fotohistorie.cz, Univerzita Hradec Králové)
(V dalším díle 21. června připomeneme obec Obědovice.)