Aby byl zahuben dřevokazný hmyz a nedošlo ke zničení kostelíku, byla použita sice vyzkoušená, ale nepříliš využívaná termosanace, tedy „léčba památky horkým vzduchem". Objekt byl během dvou dnů vyhříván horkým vzduchem s teplotou 70 °C, a to vždy po dobu 30 minut. Takto vysoké teploty totiž dokážou zahubit všechna stádia dřevokazného hmyzu.

Kostel byl zahříván z obou stran, proto kolem něj bylo postaveno lešení. To bylo zakryté plachtou proti úniku tepla. Jiné metody likvidace dřevokazného hmyzu nebylo možné použít s ohledem na vzácnou vnitřní výmalbu, jelikož kostel pochází ze začátku 17. století. Jednalo se o první využití této unikátní technologie v Hradci Králové.