Město ničí 'Kotěru', bouří se památkáři

Na jedné straně se město honosí svým architektonickým a urbanistickým dědictvím a létá deklaruje zájem o zápis do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, na druhé ale velmi necitelně zasahuje do stávajících historických budov a veřejného umění. Přesně to Hradci Králové vytýkají přední čeští odborníci na moderní architekturu napříč republikou. Jejich nespokojenost vygradovala do takové míry, že v minulých dnech sepsali dopis plný stížností, který zaslali na adresu primátora Zdeňka Finka a také všem členům zastupitelstva.

Zadní dvůr muzea

Devítka historiků umění a architektury si konkrétně stěžuje na tři body. Své znepokojení vyjadřuje například nad nedávno ukončenou rekonstrukcí zadního dvora Muzea východních Čech. Na jedné z nejkrásnějších staveb východočeské metropole, pod níž je podepsaný architekt Jan Kotěra, se „vyřádila" stavební firma, která podle signatářů dopisu nemá žádnou zkušenost s obnovou historických památek takového významu, jaký nese jediná národní kulturní památka ve městě.

Zábradlí u dálnice

„Při rekonstrukci došlo k neodbornému zničení a bezdůvodnému nahrazení replikou původní dekorativní zídky, kterou osobně navrhl Jan Kotěra a plány k ní dodnes existují. Exteriér byl doplněn velmi necitlivě vybraným kovovým zábradlím," stěžují si památkáři. Nově zvolené hrazení je podle nich zcela nevhodné a vzhledem odpovídá spíše dálničnímu odpočívadlu. Změnu přesto schválil a dozoroval památkový odbor Krajského úřadu.

Historik: důvod k znepokojení mám jen v Hradci

Hradec Králové - Problémová je podle signatářů dopisu i právě plánovaná přestavba další Kotěrovy stavby – Obecního domu z 20. let 20. století na Eliščině nábřeží, v jehož suterénu bude sídlit nové infocentrum. „V budově by mělo dojít k vestavbě podkrovních bytů, v plánu je také změna sklonu střechy a vestavba nového pásového okna, které zásadně změní vzhled památky," popisuje historik Ladislav Zikmund-Lender, který dopis spolu s dalšími osmi odborníky podepsal.

Nenávratný zásah

Podle Lendera, který je mimo jiné autorem monografie o Kotěrových stavbách v Hradci, se tento nenávratný stavební zásah blíží ke své realizaci. „Stále ještě nebylo vydáno stavební povolení, proto doufáme, že není pozdě a z této necitlivé rekonstrukce sejde."

Další černá stavba?

Na postup už také dříve upozorňoval hradecký aktivista Aleš Dohnal. Podle něj zcela selhali památkáři a územní souhlas byl vydán protizákonným způsobem – půdní přestavbu proto označuje za černou stavbu. „Na záměr není vydáno stavební povolení, přesto se na střeše objevili minulý měsíc dělníci. Nicméně všechny práce jsou v souladu s projektem. Situaci řeší úředníci magistrátu, jejich verdikt prozatím neznáme," uvedl Dohnal a doplnil, že se zároveň rozbíhá snaha prohlásit dům za kulturní památku, což by zamezilo radikálně měnit podobu budovy.

Ohýbat zákon

Signatáři uznávají, že z hlediska památkové péče je vše v souladu se zákonem, nicméně nedostatečně odborně podloženo. Ke stavebním úpravám Obecního domu vydal závazné stanovisko odbor památkové péče magistrátu na základě písemného vyjádření Národního památkového ústavu. „Státní správa musí konat vždy v souladu s platnou legislativou a v mezích vymezených zákonem. Překročení stanovených mantinelů by bylo zneužití pravomoci. Pokud tedy signatáři uvádějí, že je vše podle zákona, ale přesto špatně, pak je nutné se obracet na zákonodárce a iniciovat změnu legislativy, nikoliv se snažit nepřípustně ohýbat stávající právní úpravu," tlumočí reakci státní správy, která o věci rozhodovala, mluvčí města Magdaléna Vlčková.

Volavky šly do šrotu

Památkáři radnici ve svém listu do třetice vyčítají postoj k veřejnému umění. Tedy převážně k sochám a plastikám, které jsou v počtu téměř dvou stovek rozesety po celém Hradci. „V letech 1945 až 1989 vznikly desítky děl, často od tak významných umělců, jakými byli Olbram Zoubek, Vladimír Preclík, Elen Jilemnická, Karel Hyliš, Ladislav Zívr a další. Odbor správy majetku města, pod nějž péče o tato umělecká díla spadá, se o díla nestará a často je bezdůvodně likviduje," kritizuje historik.

Jako příklad uvádí cennou kovovou plastiku volavek z Labské kotliny od sochařky Jany Moravcové, která nedávno skončila ve šrotu. Nejistý je nyní i osud pískovcové sochy Váza Jaroslava Štorka z roku 1976. „Tyto plastiky mají cenu statisíců. Město s nimi zachází ale pouze jako s materiálem a ne s uměním," říká Ladislav Zikmund-Lender.

Změnit postup

Cílem dopisu je podle něho celkově změnit postup magistrátu, který by i v budoucnu měl historické objekty spíše bránit a ne je neodborně ničit. „Stavby architekta Kotěry sleduji i v jiných městech a nikde jinde než v Hradci nemám důvod ke znepokojení. Neznám samozřejmě situaci úplně všude, mám ale pocit, že jinde si tohoto významného architekta politici váží," uzavírá Lender.

Město nezasáhne

Zastupitelé, které jsme oslovili, dopis do uzávěrky novin neobdrželi. Nechtěli se tak k záležitosti vyjadřovat. Město se již s obsahem listu seznámilo. „Pokud chtějí jít signatáři cestou zasahování do nezávislosti státní správy, nechť tak učiní. Samospráva, tedy město, do tohoto procesu zasahovat nebude," vzkazuje radnice autorům kritiky a dodává: „Pokud jsou autoři dopisu odborníky, pak bychom spíše v první řadě předpokládali, že se osobně setkají s úředníky na magistrátu, kteří jsou ve svých gescích odborníky, a záležitosti a sporné body společně proberou nebo se alespoň dozví potřebné informace, na základě kterých bylo takto rozhodnuto."