Tato plodina, která se zatím využívá jen jako pícnina, je podle vědců z Univerzity Hradec Králové (UHK) rostlinou budoucnosti. Právě vědci z hradecké katedry kybernetiky Přírodovědecké fakulty UHK v úterý veřejnosti představili novou technologii s trošku krkolomným názvem – výroba hydrolyzátu a vlákniny. Podle vedoucího projektu Miloše Jelínka se i přes mírnou krkolomnost jedná o výrobu potravinových doplňků z lupiny, které dokáží významně zvýšit nutriční hodnotu potravin, do kterých jsou obě vyextrahované složky z lupiny přidány.

„Svým složením mohou být prospěšné jak celiakům, tak i pacientům po chemoterapii či vrcholovým sportovcům,“ uvedl nad bílým a hnědým práškem, které zamíchal do mléka a jogurtu, Miloš Jelínek.
Lupina, která je v Čechách známější pod lidovým označením vlčí bob či soja severu, je luštěnina, která má například od své „sestry“ soji lepší nutriční hodnoty. „Dá se říct, že její obsah pětatřiceti procent bílkovin, je tak významných, že je to vlastně bílkovinný koncentrát sám o sobě,“ uvedl Miloš Jelínek, který na propagaci této málo známé rostliny pracoval od roku 2011 se svým synem Jiřím.

„MASO“ PRO VEGETARIÁNY

Od začátku výzkumu se museli vypořádat s tím, že samotná bílkovina v luštěninách je hůře stravitelná. „Hydrozou jsme docílili výrazného zvýšení bílkovinné části a oddělili jsme hrubou a dietní vlákninu od sebe,“ dodal Miloš Jelínek a popsal nově vzniklé produkty z lupeniny.

Hydrolizovaná, tedy rozpustná složka, je hnědý prášek obsahující bílkovinu, rozpustné dietní vlákniny a zbytky tuku. Tento koncentrát je dle vědců určen zejména pro osoby, které potřebují přijímat lehce stravitelné rostlinné bílkoviny s rozpustnou vlákninou a trpící nedostatkem tohoto prvku v organismu. Ten se projevuje únavou, svalovou slabostí, zácpou, tachykardií nebo poklesem funkce ledvin. „S troškou nadsázky se dá říct, že je určen i pro vegetariány, aby nemuseli potají ukusovat odpírané maso,“ řekl s úsměvem Jiří Jelínek. Druhým extraktem z lupiny je pak takzvaný filtrační koláč, tedy nažloutlý prášek obsahující nerozpustnou bílkovinu, vlákniny a tuky.

„Filtrační koláč obohacený hořčíkem, je určen zejména pro lidi trpící nedostatkem hořčíku v organismu. To se projevuje rychlou únavou, častými bolestmi hlavy, problémy s koncentrací, nespavostí, ranní únavou a křečemi,“ doplnil výhody Miloš Jelínek. Podle něj je tento potravní doplněk vhodný pro doplnění stravy o příjem nerozpustné vlákniny působící proti zácpě a jejím komplikacím.
Další výhodou „moučky“ z lupiny je, že při pečení nahradí i vejce. „Další výhodou je, že prodlužuje životnost a trvanlivost potravin,“ doplnil Miloš Jelínek.

A kdy se dostane hradecký objev na trh? „Zatím jednáme s firmami, hlavně s mlékárenském průmyslu, které by naši technologii mohli využívat,“ doplnila informaci mluvčí univerzity Zuzana Boučková s tím, že oba „univerzitní“ produkty získaly dva patenty a dva užitné vzory. „Oběma patenty jsou chráněny jak potravní doplněk tvořený hydrolyzátem lupinové mouky hydrolyzované mléčnou syrovátkou, tak i získaná vláknina z lupinových bobů,“ dodala mluvčí.

VĚDEC UHK MILOŠ JELÍNEK s mlékem „ochuceným“ nově extrahovanou „moučkou“ z lupiny.Zdroj: Archiv ČTKLupina: bylina, která podle vědců může v budoucnu nakrmit lidi i zvířata

V porovnání se sójou je menší alergen, neobsahuje cholesterol a purinové látky.

Semena lupiny obsahují 15 až 45 procent bílkovin, 40 procent vlákniny, 1 až 2 procenta sacharidů, 10 až 20 procent tuku, vysoký obsah bílkovin, vysoký obsah dietní vlákniny, nízký obsah tuků – proti sóji neobsahuje škrob. Další vlastností je nízký glykemický index a přirozená bezlepkovost.