Tvrdí to představitelé hradecké radnice s tím, že část nepřihlášených tvoří lidé, lidé žijící v podnájmech, dělníci na ubytovnách či studenti. „Jenom studentů je v Hradci kolem 15 tisíc. Odhaduji, že by tady mohlo žít tak 20 tisíc nepřihlášených,“ řekl náměstek primátora Boris Herman. Další z náměstků Martin Soukup odhaduje, že nepřihlášených osob bydlí v Hradci ještě víc. „Podle odhadu v Hradci ve skutečnosti žije až 130 tisíc lidí,“ řekl před časem.

Pro město jsou nepřihlášení lidé problémem, protože na ně ostatní doplácejí. Produkují odpad, ale za jeho odvoz neplatí, využívají dotovanou městskou hromadnou dopravu a podobně. Město na ně navíc nedostává od státu peníze z daňové výtěžnosti, což v případě Hradce činí podle ekonomického náměstka primátora Borise Hermana 11 tisíc korun na osobu. Hradec se přitom nemusí jako donedávna honit za stotisícovou hranicí, aby dostal od státu za každého občana víc peněz. Podle nové legislativy to už neplatí.

Dobrou zprávou pro prestiž města a jeho další rozvoj však je, že se v posledních letech podařilo především díky podpoře bytové výstavby zastavit pokles počtu obyvatel Hradce. Za zhruba dvacet let z krajské metropole prchlo sedm tisíc. I když někteří jen naoko, protože se například kvůli nižším poplatkům za odvoz odpadu přehlásili na chalupu. V posledních letech se oficiální počet obyvatel ustálil na necelých 95 tisících osob. Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel závisí na mnoha okolnostech a ani odborníci se v závěrech neshodují. Náměstek primátora Boris Herman se však domnívá, že úbytek počtu obyvatel by se vlivem chystané výstavby v kuklenské lokalitě Nová Zelená i jinde mohl v nejbližších letech obrátit v růst.

Už v roce 2008 obyvatel krajského města přibylo. A to i přesto, že počet z evidence obyvatel odhlášených lidí (1777), byl vyšší, než přihlášených osob, kterých magistrát evidoval 1212. „Do hradeckých rodin se vloni narodilo 2508 dětí a zemřelo 1359 osob,“ uvedl mluvčí radnice Václav Svoboda. (čer)