Titulem Stavba roku se chlubí dva východočeské komplexy

Pět výherců a mezi nimi hned dva zástupci z východočeského regionu. Takovým výsledkem skončila architektonická soutěž Stavba roku 2010. Na pomyslné stupně vítězů se podařilo vystoupat hradeckému koupališti Flošna a Administrativnímu centru Vinice v Pardubicích.

„Myslím si, že porota především ocenila fakt, že areál není pouze zaměřen na vodní zábavu, ale že je víceúčelový. Jsme přesvědčeni, že zaujala i samotná architektura, která není běžná u takovýchto komerčních areálů,“ zhodnotil úspěch Josef Malíř, náměstek primátora Hradce Králové.

Podle odborníků z řad hradeckých architektů má však Flošna i své slabiny. Jednou z nich je nedostatečná kapacita. „Od počátku bylo jasné, že v daném místě není možné plošně a kapacitně umístit koupaliště pro stotisícové město,“ uvedl hradecký architekt Karel Plocek. Naopak mezi silné stránky, které zabodovaly také u poroty soutěže, patří blízkost k centru města a citlivé zasazení stavby do okolí.

Areál, který stál 350 milionů korun, se tak zařadil po bok dalších staveb ve městě, které v minulosti tento titul získaly. Mezi ně patří komplex bývalého pivovaru nebo Studijní a vědecká knihovna.

Na východ Čech putuje i druhé z pěti ocenění. Získalo je Administrativní centrum Vinice v Pardubicích. Areál čtyř budov zaujal architekty svým snoubením kovu, dřeva a skla. „Je to pro nás velké uznání,“ potvrdil ředitel centra Martin Dostál. Nevýhodou je podle architektů špatná dostupnost komplexu. „To by se snad mohlo změnit po plánované rekonstrukci fotbalového areálu Na Vinici,“ doufá architekt Miroslav Řepa.

Do letošního 18. ročníku soutěže bylo přihlášeno 57 staveb. Nejužší nominaci tvořilo 15 z nich, z kterých porota vybrala pětici výherců. Pro všechny z členů obce architektů však tato soutěž už nepatří k těm, které by hledaly nová řešení. „Je to spíše přehlídka investorsko dodavatelských činů, ale nic proti tomu,“ říká architekt Bohumír Prokop. Ostřejší slova volí další z odborníků, Karel Plocek: „Jsem slušný člověk, není možné, abych zasedl v porotě Stavby roku.“

Všichni vítězové:

Možnost relaxace, sportu i reprezentativní prostory pro firmy zabodovaly na východ Čech u porotců soutěže Stavba roku 2010

* LETNÍ KOUPALIŠT FLOŠNA, HK

Letní koupaliště má letos za sebou první sezonu, která byla považována za zkušební a měla městu sloužit také k „vychytání“ nedostatků.

Nové kanceláře nemusí vznikat pouze v centru města. Dokladem je Administrativní centrum Vinice, které je zajímavě řešeno již tím, jak je posazeno do okolní zeleně této klidné a tak trochu zastrčené části Pardubic. Od centra města je vzdáleno zhruba 800 metrů.

Jediná negativa podle architektů: nízká kapacita koupaliště, u centra Vinice jeho špatná dostupnost

Položené otázky
1. Je podle vás stavba hradeckého koupaliště/ administrativního centra něčím atypická? Má nějaký prvek, který je unikátní?
2. Pokud byste mohl stavbu vylepšit, udělal byste to, a čím?
3. V případě, že byste zasedl v porotě soutěže Stavba roku 2010, jaká pozitiva a negativa by stála na straně hradeckého koupaliště/ administrativního centra?

BOHUMÍR PROKOP
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Většinu svého života prožil v Hradci Králové, před šesti lety se odstěhoval na Broumovsko. Od roku 1993 má vlastní ateliér BP Studio.

Realizované stavby, jichž si cení: Budova České pojišťovny v Hradci Králové – spolu s arch. Purem získali ocenění Stavba roku. Budova centra Gist v lokalitě Aldis – spolu s arch. Janíčkem získali ocenění Grand Prix.

1. Unikátnost hradeckého koupaliště spočívá především v jeho umístění. Nikde nenajdete takový areál v centru města s optimální a spravedlivou dostupností ze všech jeho částí a s okamžitou využitelností při jakýchkoli činnostech v centrální zóně. Je dobře přístupný všemi druhy dopravy i pro návštěvníky mimo Hradec. Výjimečné je i osazení stavby ve vzrostlé zeleni, které garantuje příjemnou intimitu a vynikající je i vazba na vysokoškolská zařízení, jež se tak stávají více atraktivními.

2. Kapacita areálu měla být ještě větší, obávám se, že bude často přeplněné. S potěšením jsem si však přečetl informaci o zimním využívání k bruslení a dalším činnostem. To je důležité pro kontinuitu a efektivitu provozní údržby i vnímání nového genia loci celého prostoru!

3. „Stavba roku“ už dávno není prestižní soutěží nových architektonických myšlenek a tendencí, ale spíše přehlídkou významnějších investorsko dodavatelských činů – nic proti tomu – a jako takovou ji vnímám.

MIROSLAV ŘEPA
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Je rodilým Pardubákem. Aktivní kariéru završil v roce 1992.

Největší úspěchy: Československý pavilon na EXPO v Montrealu v roce 1967, realizace divadla Laterna magika v japonské Ósace

1. Je to novátorský pohled na řešení administrativní budovy s použitím současných materiálů, kterými jsou kov, dřevo a sklo. Kromě toho je zcela výjimečná svým urbanistickým řešením, neboť zasazení do nádherného prostředí dosahuje vysoké laťky designu.

2. Nezměnil bych vůbec nic. Ta stavba je podle mne dokonalá – od informačního systému až po zpracování sociálních zařízení. Nelze tady nic přidat ani ubrat. V interiéru se navíc objevují velice zajímavé doplňky.

3. Pozitiv jsem vyjmenoval výše hned několik. Mezi negativa by patřila komplikovaná dostupnost celého areálu. Bohužel i velká část Pardubáků ani netuší, kde se tento areál nachází a že něco takového ve městě mají.