Výzkum pod D11 se blíží ke konci. Vědci na místě pohřebiště odryli stovku koster

Po kolena v hlíně, s motyčkou v ruce, nehledě na to, jestli fouká ostrý vítr, nebo žhne slunce. Tak strávil výzkumný tým archeologů posledních deset měsíců. Jejich práce se nyní pomalu blíží ke svému závěru. Na konci května se terénní výzkum z polí na katastru Plačic a Stěžer přesune do muzejních pracovišť kvůli analýzám a zpracování sebraných dat.

„Dnes už není devatenácté století, kdy pánové v buřinkách vyjeli za město, tam si najali nějaké místní kopáče a jali se rozkopávat mohyly, protože byli zvědaví, co v nich bude," usmívá se vedoucí výzkumu Miroslav Novák z Muzea východních Čech. Terénní práce je náročná a to nejlepší – tedy zpracování dat – muzejníky teprve čeká. „Očekáváme, že se dozvíme ještě spoustu dalších nových informací. Nebude to rok bez objevů, jak by si někteří mohli myslet," dodává Novák.

Co naši předci pěstovali a jedli?

Co všechno se dá zjistit? Například výplně jam čeká proplavování, při němž se oddělí rostlinné zbytky. Z těch se dá pak vyčíst, jaké tehdy u Hradce rostly stromy, jaké bylo složení ostatní zeleně, co lidé pěstovali a jak se to všechno lišilo od dnešního stavu. U kovových předmětů se pak určuje složení a z něj se zjišťují výrobní postupy. Podobná analýza čeká i další nálezy.

Archeologům se zatím v lokalitě o rozloze 19 hektarů podařilo odkrýt sídliště ze starší doby bronzové datované do doby zhruba 1900 let před naším letopočtem, které patří k únětické kultuře. Jižně od plačického potoka nalezli sídliště z mladší doby bronzové. „Patří k němu pohřebiště, které jsme zachytili zatím jenom malinkým kousíčkem. Máme pouze dva hroby na místě, kde jsou nyní stavební buňky, nedaleko hradecké hasičárny."

Pohřebiště ukrývalo na stovku koster

Pro laika je největším objevem velké pohřebiště, jež je datováno do druhé poloviny 10. až začátku 11. století. V posledních dnech se ho archeologům podařilo odhalit celé a čítá kolem stovky kostrových hrobů. Starší fáze tohoto pohřebiště pochází z 8. až začátku 9. století. Tehdy Slované prováděli žárové pohřby a kremace se ukládala do nádoby na vršek mohyly. Terénní výzkumníci nedaleko tohoto hřbitova odkryli i k němu náležící sídliště. „V okolí máme plno bohatých lokalit, například v Plotištích nebo Opatovicích. Ale tam je spousta kultur současně na jednom místě a překrývají se, takže sice najdete tisíce jam, ale ne všechny dokážete přesně zařadit. Tady jsme našli sídliště, které je jenom z jednoho období, a to je pro nás nesmírně unikátní a vzácná situace."

Šperky, železné nože i keramika

Proč bylo zrovna toto území tak bohatě osídlené, je jasné. Hlavní roli hrála voda. Tehdejší obyvatelé k ní nicméně nešli natolik blízko, aby je mohla ohrozit povodeň. „V záplavových zónách žádné nálezy nejsou. V pravěku museli mít lidé daleko lepší pozorovací schopnosti přírody kolem sebe, než máme my dnes," podotýká archeolog.

Ale zpět k rozsáhlému pohřebišti. Všechny hroby zatím ještě nejsou prozkoumané a ani sami archeologové netuší, jaká překvapení jim přinesou. Podle Miroslava Nováka jsou uvnitř většinou drobné šperky, skleněné korálky, železné nože či keramické hrnce. „Minulý týden se odkrýval dětský hrobeček, ve kterém byl velmi zachovalý kus prkna. Doufáme, že z něj určíme přesnou dataci."

V pravěkých dětských hrobech se čas od času najde i figurka zvířete či předmět podobný chrastítku. Zda šlo o hračku nebo náboženský předmět, je dnes ale velmi těžké odhadnout.

Hrnec plný obilí zůstal zachovaný

„Na nalezišti jsme také objevili hrnec, ve kterém zůstalo zachovalé obilí. Pravděpodobně v něm tehdy lidé připravovali nějakou kaši, obilky pražili, jenže se jim to spálilo a celé připeklo, a tak hrnec zahodili. Pro přírodovědce je to dnes velmi cenný nález, protože z něj dokáží zjistit, jaké obilí se tehdy pěstovalo, jaké měli výnosy, jak velká pole lidé obdělávali a co jedli," uvádí příklad pozoruhodného nálezu vedoucí výzkumu.

Nové střípky do historické mozaiky

Ještě zajímavější než samotné předměty jsou podle Miroslava Nováka odhalené situace a vztahy: „U nálezů ze středověku to například vypadá, že tam jsou jisté vztahy a kontakty se severní Evropou.  Teď nás čeká vyhodnocování, co to vlastně znamená. To se dá vyčíst třeba z výzdoby keramiky, tvaru nádob, šperků a materiálu, který byl použitý. Tušíme, že ne vše je domácí a domorodé a je tam nějaký vliv odjinud a budeme bádat nad tím odkud."

Tým se těší i na to, až bude mít kompletní plány a zdigitalizuje celé naleziště. „Tak zjistíme, v čem lidé žili, jak vypadaly jejich domy a jak byly velké, co se v nich nacházelo, kudy se vstupovalo. Někdy začínají nálezy dávat smysl, teprve když se zanesou do celkového plánu, a vidíme je z jiné perspektivy," naznačuje archeolog a dodává, že každý nový střípek zapadne do historické mozaiky a odhalí o něco víc. „Jaké bylo postavení východních Čech v rámci Evropy? Jaké vztahy měla tato lokalita s ostatními? Možná nalezneme nové odpovědi a možná se nám podaří vytvořit další otazníky," uzavírá Miroslav Novák.