Argument, že divočáci byli v našem lese daleko dříve a my bychom se měli přizpůsobit jim, a ne oni nám, úplně nezabral, a tak se v našem lese střílí o sto šest. Možná by pomohlo, kdyby se tu usadila smečka vlků. Počet divočáků by přirozeně omezila, ale obávám se, že Hnutí za vystřílení divočáků by se jen přejmenovalo na Hnutí za opětovné vyhlazení vlků.

Lež má krátké nohy. Proto potřebuje zbraně

Asi se nikdo nechceme a nemůžeme vrátit do doby, kdy jsme s prasaty, vlky a medvědy bojovali o život. Ale náš kontinent, kde nás moc nepřibývá, na východě EU spíše naopak, je nejméně k částečnému návratu divočiny, nebo chcete-li přírody, ideální. Pro divočinu a zvířata tu přibývá nejen místa, ale máme také dost prostředků na to, abychom nemuseli lovit a sníst všechno, co uvidíme, a všude pěstovat něco, co je k jídlu a užitku jenom pro nás lidi.

Nebezpečí klimatické změny je jen součástí toho, co by se dalo nazvat přílišným zotročením přírody lidmi. To, co z evropské divočiny zbylo, je proto třeba chránit, tam, kde to lze, je třeba pomoci k návratu do přirozeného stavu.

Prezidentova podmínka

Nejde jen o Šumavu, Krkonoše, Podyjí. Ta místa jsou všude kolem nás. Začít můžete třeba i na sídlišti, když někde necháme kus louky místo parkoviště. Nebo u vás v lese, kde nebudete trvat na tom, že v něm není místo pro divočáky.