Čím vstoupí Babišova vláda do dějin? Kritiky napadne přehršel možností. Mizerný výkon v pandemii, obviněný premiér, střet zájmů…I obhájci nějaké najdou: konečně vyšší důchody pro starší, platy učitelům, solidní hospodářský růst před covidem, silný lídr…Tam i tady, samá voda.

Ještě po letech si budou lidé připomínat Andreje Babiše jako člověka, za jehož vlády byla zrušena přípona -ová za ženskými jmény.
Inu, je to trochu nadsázka. Ani to zrušení není úplné, dámy si teď mohou vybrat tvar „s“ a „bez“. Na druhou stranu nepřeháníme příliš. Kdy kteří politici takto mohutně zasáhli do jazyka a jeho přirozeného vývoje? „-Ová“ sice některé ženy cítily úkorně, jako by někomu patřily, jenže v jazyce to je tak od věků. A řeč se přece neřídí vládními výnosy.

Lze si dělat i jízlivou švandu. Změnu prosazovala poslankyně za ANO Helena Válková. Teď by se mohla psát Válek. Jenže ve sněmovně už jeden Válek sedí. Nerozlišovali by od něho potměšilí poslanci a poslankyně bývalou Válkovou tak, že by před jejím jménem říkali „ur“? Tedy Válek a urVálek jako připomínka dávné neslavné spolupráce.

Přesto změnu uvítejme. To, co přináší větší svobodu, bývá totiž většinou dobré. Ženy, kterým připadá přídavek za jménem ponižující, nebudou ho užívat. Ty, kterým se zdá libozvučný, si ho podrží. Povstane z toho sice maglajz, ani ten však není zlý. Dřív jsme se všichni jmenovali Máni a Pepíci a podobně. Cizí křestní jméno k českému příjmení zdálo se být povážlivé a směšné. Kolik je ale teď Lilian či Quentinů? A nikomu to uši netrhá.

Ostatně to bude zajímavé klání. Zvítězí mateřština, nebo touha žen dát najevo svou nezávislost? Dámy se rozhodně znovu symbolicky vymaňují z podřízeného postavení. To sice není v zákonech a na papíře, ve zvycích a lidských myslích však pořád v Česku přetrvává. Žena, která si může odstřihnout -ová, se bude patrně cítit sebevědoměji a snáz řekne jasné „Ne“ nějakému sexuálnímu otravovi.