Abyste tomu dobře rozuměli – komunistická země, kde začala celá pandemie, je ochotna naočkovat olympioniky a jejich doprovod. Jak pro letošní letní hry v Tokiu, tak pro zimní hry v Pekingu, které by se měly konat příští rok. „Milá nabídka,“ vzkázal (a souhlasil) prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach.

Proč chce Zeman Sputnik a žádá hlavu Blatného místo té Babišovy?

Pozor, očkování není povinné. Zatím. Je tedy důležité si říct, co že se to skrývá za touto ochotou. 

Zaprvé: nebylo by to zadarmo. Ovšem co je zásadní, Čína by tím dostala své látky Sinovac a Sinopharm mnohem dál než jen na Filipíny či do Emirátů („nejzápadnější“ zemí, kam Čína dodává vakcínu, zůstává Maďarsko).

Zadruhé: v Pekingu dobře ví, že svou zprávou podráždí rivaly. Stalo se. Japonci okamžitě reagovali, že o žádné „léky“ z Číny zájem nemají.

Pomáhá déčko proti covidu? Nebo nepomáhá?

Kolem a kolem: celé je to vyčůranost – a (s)prostá politika. Smutné… Zvláště když si přečtete olympijskou chartu, v níž se několikrát mluví o neutralitě a zákazu zneužití sportu pro politiku a komerci.

Ale tyhle ideály už dávno neplatí.