Přitom je jeho story tak inspirativní, k tomu navíc chytlavá. Jako z amerického snu: šanci dostane každý, kdo si ji zaslouží.

Petrášek vyhrál v roce 2011 s Hradcem titul v dorostenecké lize. Pozor, to není nic tuctového, Votroci jej získali pouze třikrát v historii. Poprvé v roce 1981, kdy byli v týmu legendy Luboš Kubík s Pavlem Černým, podruhé v roce 1986 kupříkladu s Jiřím Časkem.

A potřetí v roce 2011. Petrášek byl u toho stejně jako další nynější členové reprezentačního kádru Tomášové Koubek s Holešem a Jaroslav Zelený.

Po úspěchu se však cesty tohoto kvarteta rozdělily. Holeš, Koubek i Zelený se postupně etablovali v nejvyšším fotbale, hráli ligu, za Hradec, Jablonec, Liberec, Spartu, Slavii, Mladou Boleslav. Gólman Koubek se dokonce vydal do zahraničí, do francouzské a poté německé ligy.

Petrášek na to šel jinak. Vyšehrad, Kolín, Převýšov, Hlavice, Roudnice, Žižkov, epizodně Hradec maximálně druhá liga. Jednu chvíli přemýšlel, že se vrátí do Kostelce nad Orlicí do krajského přeboru a profi fotbal zabalí.

Nečekané laso z Polska

Jenže před čtyřmi lety přišlo nečekané laso z Čenstochové, tehdy týmu třetí polské ligy. Petrášek se ho chytil jako poslední záchrany a nakonec se ukázalo, že šlo o zlatou žílu.

Dnes je z něj reprezentant, jeden z nejlepších hráčů polské elitní soutěže. V očích mnohých českých expertů i fanoušků však ještě pořád zjevení, nečekaná rána na trhu fotbalovém. Překvapení.

Jenže úspěch nepřišel jen tak. Petrášek těží ze své přirozenosti. Když ho potkáte poprvé, překvapí vás tryskající energie, optimismus, ale také víra, že půjde zařídit cokoli. K tomu ochota, zájem a normálnost.

Proto je tenhle kluk, který kdysi snil, že si zahraje za Hradec, najednou v národním mužstvu.