Někdy se stane zázrak, jako tomu bylo v případě povětšinou nekrvavých revolucí proti komunismu na konci osmdesátých let. A nebo v podobě rozpadu Sovětského svazu, který přišel o pouhé dva roky později. Nebyla to žádná tragédie, ale zázrak, kdy se Rusko rozhodlo nechat další republiky SSSR svobodně jít.

Jenže žádný zázrak netrvá věčně. To, co platilo na konci roku 1991 pro Ukrajince nebo Kazachy, neplatilo už pro Čečence, Tatary nebo Baškyry. Těm už nebylo povoleno zmenšenou koloniální říši Ruské federace opustit. A ten samý Boris Jelcin, který rozpustil Sovětský svaz, vedl obludně krvavou válku za udržení maličkého Čečenska. Vojensky pak podpořil i proruské separatisty v Gruzii či Moldávii.

Luboš Palata
Veselé Vánoce a (ne)šťastný nový omikronový rok

Vladimir Putin, považující rozpad koloniálního impéria jménem SSSR za tragédii, už dvacet let zkouší zpětný chod dějin. A upírá skutečnou samostatnost celému postsovětskému prostoru, zvláště té části, která nestihla vstoupit do NATO a EU. Teď zkouší Ukrajinu. Pokud ji získá, půjde dál. Ani my pro něj nejsme víc než bývalý a budoucí satelit Moskvy.