Honosný letohrádek v Královské oboře, familiárně nazývané Stromovka, sloužil původně samotnému císaři. Pro Leopolda I. jej na konci 17. století postavil Jan Jakub Antonín Canevalle.

Raná historie letohrádku ale příliš veselá nebyla. Většinu času zde byl sklad obilí a budova byla vždy provizorně opravena jen v případě, že si na ni někdo z Habsburků vzpomněl.

Kočár byl nutností

Roku 1804 nechal císař František I. otevřít oboru veřejnosti a části nově zrekonstruovaného letohrádku se chopil malostranský kavárník Václav.

Ne že by sem ti méně majetní neměli přístup, ale bez vlastního kočáru se do Stromovky dalo dostat jen obtížně. S rodinou a přáteli sem tak například roku 1868 vyrazil František Palacký, aby v letohrádku oslavil svoje sedmdesátiny. Níže postavené návštěvníky přilákalo až zbudování tramvajové tratě na konci 19. století.

Jedna katastrofa za druhou

Letohrádek získal svou přezdívku po Václavu Šlechtovi, jehož rodina restauraci provozovala od roku 1883 až do roku 1948. Ve vyhlášeném podniku se rádi zastavili jak František Josef I., tak jeho nástupce Karel I., později i prezident Masaryk.

Zlaté časy Šlechtovky uťal až komunistický převrat. Po něm se z restaurace stal státní podnik. Traduje se, že Antonín Šlechta z této zprávy dostal infarkt.

Tím ale řada nešťastných událostí nebyla u konce. Objekt začal chátrat a restaurace kvůli tomu musela skončit. Aby toho nebylo málo, budova hned dvakrát vyhořela, a to v letech 1978 a 1980. Povodně z roku 2002 ji vytopily do výše čtyř metrů a v roce 2010 ji pak málem poslaly k zemi sesuvy půdy.