Kliknutím zvětšíteVěděli jste, že stejně jako prezident mají i šéfové vlády či parlamentu svá oficiální sídla? Někteří je využívají, jiní nikoli. A občas se jejich dveře otevírají i pro návštěvu veřejnosti. Do pokojů honosné Kramářovy vily, která od prosince roku 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů, lze proto občas nahlédnout.
Unikátní dům s novobarokní fasádou, ve kterém se dochovala řada jedinečných interiérů, si postavil jako své soukromé sídlo první československý předseda vlády Karel Kramář ještě v době před první světovou válkou.
Hlavní slovo a leckdy výstřední požadavky a manýry prý však především při zařizování interiérů měla jeho žena. Manželku ruského cukrovinkového továrníka Abrikosova a matku čtyř dětí poznal Kramář v roce 1890. Kvůli lásce k mladému politikovi opustila Naděžda Nikolajevna muže i děti.
V dobách socialismu tu nocoval Leonid Brežněv nebo kosmonaut Jurij Gagarin. Byt pro předsedu vlády, jde o čtyři místnosti, prošel rekonstrukcí na konci devadesátých let minulého století.
Možnost žít v nádherné vile, usazené v letenském parku na baště svaté Máří Magdalény, využili někdejší sociálně-demokratičtí předsedové vlády Miloš Zeman a Vladimír Špidla. Občas tu pobýval i Bohuslav Sobotka. Premiér Andrej Babiš v Kramářově vile s rodinou nežije, přijímá tu však státní návštěvy.
Úřad vlády spravuje i další památkové objekty, i tam se však můžete podívat jen při mimořádných příležitostech, třeba Lichtenštejnský palác na pražské Kampě nebo Hrzánský palác na Hradčanech. Je všeobecnou známou skutečností, že premiér Babiš se svou rodinou obývá luxusní vilu v Průhonicích.
Architekt Pavel Smetana
Své vily mají v Praze i předsedové obou komor. Předseda Sněmovny Radek Vondráček obývá byt v prvním patře výjimečné funkcionalistické vily na pražské Ladronce. Vila má plochou střechu se sluneční terasou. Stojí na mírném svahu a je obklopena romantickou zahradou. Právě terasu a zahradu využívá Radek Vondráček k chovu včel.
Autorem projektu byl vynikající architekt Pavel Smetana, který patřil k meziválečné avantgardě a byl rovněž členem legendárního Devětsilu. Jeho ženou byla spisovatelka Jindřiška Smetanová. Poslanecké sněmovně dům prodal poslední majitel – herec a režisér František Miška. Během výkonu funkce předsedy Poslanecké sněmovny tu žil Václav Klaus nebo Jan Hamáček, naopak Miroslava Němcová bydlení na Ladronce odmítla.
Svou vilu v Sušické ulici na pražské Hanspaulce má teoreticky k dispozici také předseda Senátu. Ta je ale už několik let neobydlená. V současnosti se vzhledem k jejímu stavu nevyužívá ani k reprezentaci. Dávno pryč jsou časy, kdy ji v plném lesku využíval bývalý komunistický politik Lubomír Štrougal.
Poslanci, alespoň jejich šťastnější část, mají k dispozici ubytovnu v pražské Nerudově ulici. Přesněji řečeno čtyřicet sedm bytů s výhledem na Petřín, garážemi, recepční službou i úklidem. Mimopražští zákonodárci mohou využívat ještě další ubytovnu se šestnácti byty na Vinohradech.
Při přidělování míst dostanou jednotlivé stranické frakce podle počtu členů určitou kvótu a tu rozdělí mezi kolegy. Ostatní poslanci dostávají od Sněmovny náhradu ve výši 20 500 korun měsíčně, za kterou si mohou pronajmout byty v hlavním městě.
Horní komora má pro senátory ubytovnu v Jinonicích. Většina mimopražských senátorů dává před bydlením na ubytovně přednost možnosti najít si vlastní bydlení, na které dostávají stejnou náhradu jako poslanci.
Služební byty mají k dispozici i ministerstva. Luxusní apartmány v Salvátorské ulici, pár kroků od Staroměstského náměstí, například využívají ministryně financí Alena Schillerová a její kolegyně Klára Dostálová, pod jejíž resort místního rozvoje byty náležejí.
Ta přitom podle zápisu v katastru nemovitostí nevlastní dům, byt ani pozemek. Podobně je na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek. V naprosto opačné situaci se nachází ministr zemědělství Miroslav Toman, v jehož vlastnictví jsou například domy ve středočeské Vyžlovce či v pražských čtvrtích Braník a Řepy.
Kdo má hypotéku?
Byt za čtrnáct milionů korun za pomoci sedmimilionové hypotéky koupil podle údajů v majetkovém přiznání v brněnských Medlánkách ministr školství Robert Plaga. Hypotéku splácí také vicepremiér Karel Havlíček, který žije v rodinném domě v Mníšku pod Brdy.
Ze středočeského Mratína vyjíždí na zasedání vlády Jan Hamáček. I on splácí hypotéku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová investovala do pořízení bytu v pražském Karlíně. Splácí čtyřmilionovou hypotéku, podobně je na tom ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Jen závazek má o milion nižší.
Spokojené bydlení bez finančních závazků si v rodinném domě v kladenských Kročehlavech může užívat ministr životního prostředí Richard Brabec i ministr obrany Lubomír Metnar, který vlastní dům ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zveřejnil pouze vlastnictví dvou pozemků, bydlí v pronajatém bytě. Zato jeho předchůdce Petr Arenberger vlastnil šedesát sedm nemovitostí.
Nejen členové vlády, ale i poslanci si pořizovali bydlení prostřednictvím hypoték. Nejvíce za bydlení dal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, jehož dvousetmetrový pražský byt ho stál bezmála dvacet pět milionů korun. Část ceny pokryla hypotéka přes osm milionů korun.
Byt na hypotéku si pořídila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Na bydlení jí zbývá doplatit dva miliony korun. Přes milion a čtvrt musí doplatit za hypotéku šéf Pirátů Ivan Bartoš. Také bývalí kandidáti na prezidenta, v současné době senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer splácejí hypotéky.
Soukromí svých příbytků si většina zákonodárců střeží a do otevírání dveří se příliš nehrne. Výjimkou je šéf SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Na pražském Břevnově si buduje unikátní dům, který je dílem švýcarského architekta Christiana Kereze.
Vila má kulatý půdorys a výšku jako čtyřpodlažní budova. Objekt tvoří 20 tubusů. V domě vzniknou tři samostatné byty s celkovou plochou přesahující čtyři sta metrů čtverečních. Obyvatelům bude sloužit garáž pro pět vozů. Celkové náklady se podle odhadů vyšplhají ke dvaceti milionům korun, část z nich také pokryje hypotéka.
Domov hlavy státu
Na rozdíl od parlamentních voleb je ta prezidentská ještě relativně daleko. Zatímco v jiných zemích má hlava státu jasně určené sídlo, naši prezidenti si mohou místo, kde budou během výkonu své funkce žít, vybrat.
Reprezentativní byt pro potřeby první hlavy státu přímo ve druhém patře Nového královského paláce vybudoval architekt Plečnik. Všechno bylo účelně promyšleno do posledního detailu. Prezidentský vůz vjel do tunelu a odtud hlava státu pokračovala výtahem do střízlivě zařízeného apartmá. Prezident Masaryk si je však příliš neoblíbil a dával přednost pobytu na zámku v Lánech.
Lumbeho vila
Miloš Zeman si stejně jako jeho předchůdce Václav Klaus zvolil jako své oficiální sídlo pro sebe a svou rodinu Lumbeho vilu, která stojí nedaleko Jízdárny Pražského hradu – nad Horním Jelením příkopem. V jedné z rozlehlých produkčních zahrad Pražského hradu byste kromě domu zbudovaného v empírovém stylu našli skleníky, které produkují okrasné rostliny k výzdobě hradní rezidence, historický včelín postavený za působení prezidenta Masaryka i rybníček.
Za vlády císaře Rudolfa II. se v tomto místě nacházela bažantnice a jiné hospodářské budovy. V roce 1852 tyto pozemky koupil pražský chirurg Karel Lumbe a nechal na tomto místě vybudovat vilu. Ve dvacátých letech minulého století dům a okolní pozemky koupila Kancelář prezidenta republiky, sloužily pro hospodářství Správy Pražského hradu.
O rozsáhlé rekonstrukci se začalo uvažovat až v roce 1994. Zpočátku se počítalo, že by objekt sloužil jako ubytovna prezidentova kancléře nebo pro významné státní návštěvy. K rekonstrukci došlo však až skoro o deset let později, když si bývalý prezident Václav Klaus vilu zvolil pro bydlení své rodiny.
Byla zhotovena nová příjezdová cesta z pískovce, vzniklo zázemí pro pobyt „ochranky“. Klenuté stropy pod terasou zakryl sádrokartonový podhled, točivé schodiště nahradil výtah. Ke stěhování hlavy státu došlo o rok později.
Domeček
Pohnutou historií prošla další vila, kterou v areálu Pražského hradu obývaly v minulosti hlavy bývalého československého státu. Jde o dům, který si nechal postavit prezident Eduard Beneš. Původně bydlel u Riegrových sadů, jako ministr zahraničí pak v Černínském paláci. Byt na Hradě, který měl k dispozici jeho předchůdce, zprvu využívat nechtěl, pro trvalé bydlení ho ostatně příliš nepoužívali ani další prezidenti.
Architekt Pavel Janák pro prezidenta Beneše navrhl novou budovu, která stojí v Královské zahradě, kousek od renesanční míčovny. K torzu barokní oranžerie od K. I. Dientzenhofera byla na konci třicátých let přistavěna dvě nová křídla. Beneš s manželkou ale nakonec žil převážně v bytě v areálu Pražského hradu anebo ve vlastní vile v Sezimově Ústí.
Vilu, přezdívanou „domeček“, si však oblíbili jeho komunističtí nástupci – Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Ten dokonce v obavách o svou bezpečnost proměnil během svého působení ve funkci hlavy státu půvabnou vilu v nedobytnou pevnost. Pro běžné návštěvníky byla Královská zahrada nepřístupná, podobně jako Jelení příkop a věž katedrály svatého Víta.
Nakrátko se stal obyvatelem domečku také Václav Havel. Přestěhoval se do něj z bytu v domě na Rašínově nábřeží v sousedství Tančícího domu na přechodnou dobu, než se mohl usadit ve vlastní vile v Dělostřelecké ulici.
„Domeček“ by se měl po plánované rekonstrukci stát rezidencí pro státní návštěvy.
Letní sídlo v Lánech
Hodně času tráví prezident Miloš Zeman v Lánech. Barokní zámek uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky už od časů Tomáše Garrigue Masaryka, který přestavbou areálu a jeho nejbližšího okolí pověřil na začátku dvacátých let Josipa Plečnika.
Masaryk zde strávil i poslední roky svého života po abdikaci. Lány zvolil i jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu. Zatímco jeho nástupce Eduard Beneš lánskou rezidenci nevyužíval, po celou druhou světovou válku tam bydlel nemocný prezident Emil Hácha s dcerou. Komunističtí prezidenti přijížděli do Lán jen zřídka. Například prezident Antonín Novotný prý dával přednost víkendovému sídlu u přehrady Orlík, vybudovanému podle vzoru stranického letoviska sovětských komunistů.
Na prvorepublikovou tradici navázal až prezident Václav Havel. Chvíle volna trávil na chalupě na Hrádečku u Trutnova i v Lánech, které využíval i pracovně. V bývalé lovecké chatě – vile Amálie, která je v lánské oboře, pořádal prezident Havel víceméně pravidelná diskusní setkání se svými hosty. Na zámku rád pobýval i prezident Klaus s chotí Livií, která prostory využívala při pořádání společenských akcí.
Současný prezident si Lány dokonce natolik oblíbil, že se tam po konci mandátu chce usadit. Koupil si proto v obci stavební pozemek, na němž buduje bungalov. Dopustit však nedá ani na svou oblíbenou Vysočinu. Když v roce 2002 skončil ve funkci premiéra, většinu času pobýval v Novém Veselí, kde v historické tvrzi vlastní byt. A každý rok tu tráví část své dovolené.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
