Ten svůj post nečekaně opustil na konci prázdnin. Vedení divadla měl toto své rozhodnutí sdělit prostřednictvím e-mailu bez udání bližších důvodů.

Martin Fahrner se narodil roku 1964vJablonci nad Nisou. Základní školu a gymnázium navštěvoval vNáchodě, rok pracoval vBroumově a potom přesídlil do Ústí nad Labem na pedagogickou fakultu. Později studoval dramaturgii na pražské DAMU a získal angažmá vJihlavě, vPardubicích a vMěstském divadle vBrně, pro které sčlenem legendární skupiny Javory Petrem Ulrychem napsal hru Legenda. Ve třiceti letech se oženil a se svou manželkou Helenou, která je překladatelkou, odešel na statek Pustina nedaleko Litomyšle. Potom přesídlili na Osikov vJeseníkách. Během té doby přišli na svět jejich tři děti– Adam, Richard a Alžběta.

Martin Fahrner se několik let živil keramikou. Poté se opět stal dramaturgem ve Východočeském divadle, kde je podepsán pod velkým množstvím úspěšných inscenací. Některé znich byly vPardubicích uvedeny ijeho zásluhou dokonce včeské premiéře. Šlo například okomedii Úžasná svatba, která na šestém ročníku Grand Festivalu smíchu získala cenu Komedie diváků. Velký ohlas vzbudilo též první české nastudování muzikálu Pokrevní bratři či pozoruhodné interaktivní inscenace Bláznivé nůžky, kterou se svou ženou Helenou také přeložil.

Fahrnerův rukopis mají rovněž další divácky hojně navštěvované pardubické hudební tituly Donaha!, Noc na Karlštejně či Malované na skle, ale také třeba kontroverzní Vítězství ipoetická Romance pro křídlovku, uníž se zároveň podílel na scénáři. Pro Východočeské divadlo sám napsal muzikálovou pohádku pro malé ivelké Kouzelné střevíčky, na níž se podílel opět společně sPetrem Ulrychem.

Martin Fahrner je též autorem řady písňových textů. Vposledních letech dosáhl velkých úspěchů voblasti autorské literární tvorby. Zřejmě zatím nejznámější byly dva jeho romány Steiner aneb Co jsme dělali, který se dočkal iněkolika vydání vsousedních zemích, a Pošetilost doktora vinnetuologie.

„Začal jsem psát všestnácti, poprvé jsem publikoval ve třiceti. Zřejmě proto, že mi to přišlo dlouhé, jsem se mezitím dal kdivadlu,“ vtipkoval vjednom ze svých rozhovorů pro Divadelní zpravodaj autor, jehož styl psaní bývá přirovnáván kOtu Pavlovi.

Škrlové měl údajně pomáhat bývalý pardubický dramaturg

Praha/Pardubice - Muž, který poskytl Barboře Škrlové zapletené vkauze týraných chlapců alibi pro její novou norskou identitu třináctiletého Adama, by údajně měl být bývalý šéfdramaturg Východočeského divadla (VČD) vPardubicích, spisovatel Martin Fahrner.

„Jsem vabsolutním šoku. Vdivadle sice od chvíle, kdy Martin oznámil, že zůstává scelou rodinou vNorsku, tato fáma šla, ale do včerejšího večera jsem jí nebrala vážně,“ uvedla dramaturgyně VČD Jana Pithartová.

„Myslela jsem si, že se tam rozhodli žít kvůli lepší zdravotní péči pro Martinova postiženého syna Adama,“ sdělila Jana Pithartová. „Martin vposledním prázdninovém týdnu poslal řediteli divadla Petru Dohnalovi e-mail, že zůstává vNorsku. To bylo vše. Od té doby jsme si spolu vyměnili pouze jeden e-mail, vněmž mimo jiné napsal, že nás všechny zdraví a že se omlouvá za komplikace, které svým nečekaným odchodem zdivadla způsobil,“ podotkla jedna zjeho nejbližších pardubických spolupracovnic.

„Martina jsem pokládala za velmi dobrého profesního kolegu, a to až do chvíle, kdy zmizel,“ prohlásila dramaturgyně, která nevidí důvod, proč by tato kauza měla poškodit VČD. „Jedna věc je to, jak se člověk chová vpráci a druhá soukromý život. Ten má každý svůj vlastní,“ dodala Jana Pithartová.

Její slova potvrzuje imluvčí VČD Radek Smetana. „Nemáme ani ponětí, jak se do této kauzy mohl zaplést. Vůbec jsme nevěděli, co bude vNorsku dělat. Jako uznávaný spisovatel dost často vyjížděl do zahraničí, kam byl zván na prestižní akce. Proto jsme se nad jeho odjezdem nijak nepozastavili. Zaskočilo nás až jeho rozhodnutí zůstat tam natrvalo, protože před prázdninami tomu nic nenasvědčovalo,“ shrnul mluvčí VČD. „Byl to skvělý kolega, ke všem se vždycky choval úžasně, ike svým vlastním dětem. Od té doby, co podal výpověď a přestal být naším zaměstnancem, jsme sním ale nekomunikovali,“ uzavřel Radek Smetana.

Škrlovou přivezla policejní eskorta do Brna. I s medvídkem

Brno - Ve dvě hodiny a dvanáct minut vkročila záhadami opředená Barbora Škrlová na brněnskou půdu. Putovala rovnou do cely předběžného zadržení. Barbora Škrlová je v Brně. Šestá obviněná v kauze týraných bratrů v Kuřimi na Brněnsku se dostala v doprovodu policejní eskorty do cely předběžného zadržení v policejní budově obvodního oddělení policie Brno-sever v Příční ulici.
Z pražského letiště Ruzyně ji tam přivezli policisté po zdlouhavém letu. Ten měl trasu Oslo – Kodaň – Frankfurt nad Mohanem – Praha. „Noc stráví v policejní cele s číslem pět,“ řekl Deníku.cz brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Škrlová s sebou měla osobní věci. Když vystoupila z policejního auta, držela v ruce papírové desky a úzkostně svírala plyšového medvídka.
Podle informací brněnského Deníku Rovnost čeká Škrlovou dopoledne série výslechů. Soud pak má osmačtyřicet hodin na to, aby rozhodl o jejím vzetí do vazby. Kvůli tomu, že se v brněnském Klokánku vydávala za dítě, je obviněná z poškozování cizích práv. Za to jí hrozí až dvouleté vězení. Státní zastupitelství, které vazbu navrhuje, věří, že soud návrhu vyhoví a do vazby Škrlovou přece jenom pošle.
Třiatřicetiletou Barboru Škrlovou, která se vydávala za třináctileté děti, zadrželi minulou sobotu policisté v norském městě Tromsø. Tam se vydávala za třináctiletého Adama. „Policisté ženu zadrželi, když pátrali po údajně týraném třináctiletém českém chlapci Adamovi. Nakonec zjistili, že domnělý chlapec je ve skutečnosti Škrlová,“ vysvětlila okolnosti zatčení mluvčí ministerstva zahraniční Zuzana Opletalová.

Soudce brněnského městského soudu rozhoduje o vazbě na Škrlovou

Soudce Městského soudu v Brně rozhoduje v tuto chvíli o vazbě na třiatřicetiletou Barboru Škrlovou. Tu včera do Česka přivezli policisté z Norska, kde se jim ji podařilo zadržet. Podle informací brněnského Deníku Rovnost je velmi pravděpodobné, že na Škrlovou bude vazba uvalena.