O další půjčku, ve výši 1,5 milionu korun, Gardoň požádal 1. března 1999 bývalého ministra vnitra Richarda Sachera. Podepsanou směnku na častku navýšenou o úroky na 2,040 milionu korun rovněž do současné doby nezaplatil.

V hlavním líčení se ale obžalovanému nepodařilo prokázat, že by se skutků dopustil úmyslně. Podle senátu Sacherovi nenabízel zhodnocení půjčky sám, ale k uzavření směnky došlo prostřednictvím společného známého. „Poškozený věděl, že půjčuje peníze soukromé osobě. Musel také vědět, že návratnost peněz může být problematická,“ úvedl předseda senátu. Rozsudek krajského soudu není pravomocný. Zatímco Luboš Gardoň, kterému hrozil trest od dvou do osmi let vězení, se vzdal práva na odvolání, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.