Žít single, na hromádce nebo třeba v registrovaném partnerství – lidé mají v současnosti hned několik alternativ k manželství, aniž by se na ně většinová společnost dívala skrz prsty. Přesto stále každý rok zaznívá slavnostní „ano“ z úst přibližně padesáti tisíců párů.

Oproti době před sto lety je to pochopitelně skromné číslo. V roce 1920 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uzavřeno 135 tisíc sňatků. V té době přitom v zemi žilo méně lidí než dnes. Tento rekord v podobě 13,6 svateb na tisíc obyvatel způsobila první světová válka, kdy mladí museli narukovat do vojska rakouské monarchie. Mladí obyvatelé nové československé republiky si tak ve velkém vynahrazovali to, co jim válečný konflikt odepřel.

Válka přinesla rekord

Druhá světová válka takto silný pokles sňatečnosti nepřinesla. Naopak – v jejím úvodu byly opět kostely a svatební sály plné. „Demobilizace v roce 1938 a zrušení vojenské služby pro muže české národnosti v roce 1939 'uvolnily' k uzavření sňatků i mladší muže,“ vysvětluje vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.

„K vzestupu údajně přispěly i zprávy, že Němci připravují zákaz sňatků českého obyvatelstva,“ pokračuje demografka. Vysoké číslo v roce 1939 podle ní způsobilo i to, že řada párů svatbu kvůli hospodářské krizi odložila na později.

Navzdory okřídlenému spojení „máj, lásky čas“ byl květen v minulosti nejméně oblíbeným měsícem pro vstup do manželství. Mělo to své praktické důvody. „Po sňatku se obvykle počítalo s koncepcí a těhotenství bylo v prvním trimestru, tedy v době letních prací na poli, více ohrožené,“ přibližuje Kocourková.

Květen však v očích snoubenců zůstal nepopulárním ještě v 70. letech, kdy už většina žen na polích nepracovala. A příliš oblíbené nejsou májové termíny ani dnes. V letech 2017 až 2021 bylo v květnu uzavřeno průměrně 3 283 manželství ročně, tedy méně než například v říjnu. Většina svateb se v současnosti odehrává ve čtyřech nejteplejších měsících roku.

Nevěrní lidé ze satelitů

Ne každému manželství štěstí vydrží až do smrti. Historicky nejvíc svazků se rozpadlo v letech 1996 a 2004, kdy počet rozvodů překročil hranici 33 tisíc. Na každé tři svatby tak připadaly dva manželské krachy. Od té doby se situace výrazně zlepšila. Předloni tuzemské matriky zaznamenaly 46 778 svateb a 21 107 rozvodů, na sto sňatků tak připadlo 45 rozvodů.

Ovšem jak kde. Nejméně stálá jsou manželství v okolí Prahy a v severních Čechách. Na sto sňatků zde připadá až 65 rozvodů. To Moravané si jsou o poznání věrnější. Na Žďársku je poměr rozvody versus svatby jen 38 procent.