1. Výšlap na Smrk

Převýšení: 698 metrů. Výška: 1276 metrů nad mořem. Délka: 9 km – 4 hodiny
Nejenom cesta drsnou přírodou vás potrápí cestou na Smrk. Na rozdíl od protější Lysé hory se zde nenachází žádné rychlé občerstvení, veškerý proviant si tak ponesete na zádech. Na vrcholek vede hned několik cest, pro výzvu však zvolte tu po červené značce. Pro opravdové dobrodruhy je možné cestou odbočit na neznačenou lesní cestu. Těch je po úbočích hned několik. Odměnou za výšlap vám bude klid, jelikož sem jen tak nějaký turista nezavítá. Zpátky se dostanete stejnou cestou.

Maly Staw
Ledovcová jezera i vodopády. Krkonoše nabízejí nepřeberné množství krás

2. Trasa na Frýdlantské cimbuří v Jizerkách

Výška: 1007 metrů nad mořem. Délka: 12,9 km – 5 hodin. Převýšení: 779 metrů
Hned na několika místech je drsný výšlap na Frýdlantské cimbuří v Jizerských horách. Zpočátku široká cesta se poprvé ve strmý výstup změní při odbočce na vyhlídku Hajní kostel. Zde cesta přejde ve schody tesané do skály a je nutné zapojit ruce. Po návratu na hlavní širokou cestu si opět odpočinete. Ke konci se však cesta mění v dost úzkou stezku a po žluté zahýbá na cimbuří. Na to se musí částečně vylézt, nicméně budou vám stačit ruce a nohy, bez lan a karabin. Výhled za tu námahu stojí. Dolů se dostanete přes Smědavskou horu a dále po zelené, až dojdete k odbočce na cimbuří.

3. Výstup na Králický Sněžník

Výška: 1424 metrů nad mořem. Délka: 20,4 km – 7 hodin. Převýšení: 997 metrů
Nejkratší cesta na vrchol po žluté značce začíná klidně v údolí řeky Moravy. Po čtyřech kilometrech však začíná prudší stoupání lesem. To je na celé trase to nejhorší, když dosáhnete hřebene, bez větších obtíží budete pokračovat po cestě, která vás dovede k prameni Moravy. Ten je kousek pod rozlehlým vrcholem. Od vrcholu pokračujte přes vrchol hory Stříbrnická a po hřebeni k Sušině. Z ní pak ke sjezdovce u chaty Slaměnka. Ta vás dovede zpátky dolů.

Barvy podzimního listí nádherně zbarvily krajinu Krušných hor i v okolí hradu Hasištejn. Foceno 19.10. 2019.
Krušné hory: místo stvořené jak pro aktivní turistiku, tak i pro odpočinek

4. Výstup z Ostravice na Lysou horu

Výška: 1323 metrů nad mořem. Délka: 12,5 km – 5 hodin. Převýšení: 806 metrů
Po červené značce se vydáte z Ostravice směrem na Lysou horu. Nezpevněná cesta vede drtivou většinu lesem, což zvláště v horkých dnech uvítáte. Technicky sice trasa náročná není, nicméně velké převýšení vás určitě nevyčerpá.. K vrcholku je cesta zpevněná kameny, na konci červené značky najdete na špici Bezručovu chatu. Cesta dolů taktéž začíná červeně, postupně však přejdete na modrou a ta vás dovede zpět na parkoviště.

5. Okružní výlet Súľovskými skalami ve Strážovských vrších

Výška: 777 metrů nad mořem. Délka: 8.8 km – 5 hodin. Převýšení: 585 metrů
Z vesnice Súľov pokračujte po modré na křižovatku do Roháčského sedla. Tam doporučujeme odbočit po žluté ke skalní bráně, která je na celém Slovensku unikátem. Zpět na křižovatku a z ní po červené dojdete k rozcestí pod tamním hradem. Na ten vás odsud zavede zelená. Z hradu jsou již jen trosky. Od něho přes hřeben vás dovede chodník zpět na parkoviště. Cesta je místy zpestřena řetězy a žebříky.

6. Výstup na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Slovenska

Výška: 2655 metrů nad mořem. Délka: 21,5 kilometru. Převýšení: 1891 metrů. Čas: 2 dny
První den přijedete do Starého Smokovce, odkud vás čeká výstup po žluté značce k Sliezskému domu. Tam se potkáte s průvodcem, jelikož výstup bez něho není možný. Ve Sliezském domu přenocujete a brzy ráno vyrazíte k vrcholu. Sestup je veden Batizovským zlabem a túru můžete zakončit koupáním v jezeře. Je nutné s sebou mít jisticí vybavení.

7. Výstup na Rysy z polské strany

Výška: 2503 metrů nad mořem. Délka: 25,5 kilometru. Převýšení: 1500 metrů. Čas: 8–12 hodin, možnost přespání na Chatě pod Rysmi
Rysy leží na hranicích Polska a Slovenska. Patří mezi oblíbené vrcholy Vysokých Tater a jsou nejvyšší horou Polska. Značná část výstupu na polské straně je zabezpečena řetězy a místy je dost strmé stoupání. Základní trasa vede z Lysá Poľana, přes Morskie Oko, Czarny Staw pod Rysami, vrchol Rysy, Chata pod Rysmi, Popradské pleso a zakončí se ve Štrbském plesu.

Dřevěný kostelík sv. Prokopa a Barbory, 12. července 2020 v Kunčicích pod Ondřejníkem.
OBRAZEM: Stával na Podkarpatské Rusi. Netradiční kostelík nyní zdobí Beskydy

8. Roháče s výstupem na Bystrou

Výška: 2248 metrů nad mořem. Délka: 36 kilometrů. Převýšení: 3226 metrů. Čas: 3 dny
Okružní hřebenová túra v Roháčích s výstupem na nejvyšší hory Západních Tater – Bystré (2248 m.n.m.). Auto lze nechat za obcí Pribylina u ústí Úzké doliny. Odtud po červené do Žiarské doliny. Druhý den je nejnáročnější. Nejprve bude prudké stoupání na Plačlivou, odtud mírný sestup a poté již výstup na Ostrý Roháč (2084 m.n.m). Přechod vrcholu je zajištěn řetězy, protože je tam velmi úzká cesta. Následuje prudký sestup do sedla a hned zase vzhůru na horu Volovec (2064 m.n.m). Nejvyšší hora Roháčů Bystrá je hlavním cílem třetího dne. Poté už jen sestup zpátky k ústí Úzké doliny.

9. Okružní túra ve Vysokých Tatrách

Výška: 2352 metrů nad mořem. Délka: 25 kilometrů. Převýšení: 2173 metrů. Čas: 10 hodin
Túra přes Téryho chatu, Priečne sedlo a Prielom. Trasa začíná ve Starém Smokovci. Odtud se dostanete na Téryho chatu a následně se již vydáte na Priečne sedlo. Stoupání vede podél řetězů. Lezení je to téměř po čtyřech a bez jisticích řetězů už by to místy nebylo možné. Důležité je jít po značené trase. Cesta pokračuje do sedla Prielom. Následuje Vareškovo pleso a odtud do Hrebienku, ze kterého už jen po zelené značce do Smokovce. Trasa obsahuje dlouhá strmá stoupání a úseky s řetězy a stupačkami.

10. Na Baranec a Plačlivé

Výška: 2166 metrů nad mořem. Délka: 18 kilometrů. Převýšení: 1728 metrů. Čas: 9 hodin
Trasa začíná v Žiarské Dolině a pokračuje po žluté turistické značce na Holý vrch (1750 m.n.m.). Odtud až na vrchol Baranec (2184 m.n.m.). Následuje prudký sestup do Žiarského sedla, ze kterého se vydáte na vrchol Plačlivé (2125 m.n.m.). Poté po červené značce až do Smutného sedla, kde je trať technicky nejnáročnější. V této části se leze přes skály. Po zdolání tohoto úseku jděte po modré značce na rozcestí Pod Homolkou. Tam navážete na sestupovou cestu, která je značena zeleně.

Ikonické trasy světa

Tour du Mont Blanc
Začněme známou trasou okolo nejvyšší hory Evropy. Tato trasa je oblíbená především pro nádhernou přírodu tří států, kterými vede. Postupně tak projdete Francií, Itálií a Švýcarskem. Vysokohorské louky střídají impozantní ledovcová údolí a horské průsmyky. Díky své oblíbenosti na trase vyrostla spousta chat, čili nemusíte nocovat jen ve stanu a jíst fazole z plechovky. Trasa má 170 kilometrů a dá se zvládnout za sedm dní.

Cesta na Lví hlavu v Kapském Městě
Z Evropy se nyní přesuneme na jih Afriky, k jednomu z nejkrásnějších měst tamní krajiny. Nad Kapským Městem se rozkládá vyhlídka zvaná Lví hlava. Ačkoliv délka úseku je pouze čtyři kilometry, pořádně se při něm zapotíte. Ke konci je potřeba i lezeckých dovedností. Celý výstup tak zabere dvě až tři hodiny.

West Coast trail, Kanada
Z rozpálené Afriky se přesuneme na drsný sever Kanady na ostrov Vancouver. West Coast trail platí za jednu z nejkrásnějších stezek světa. Ostrov je pokrytý neprostupným pralesem, cesta tak vede skrze vyšlapané cesty. Náročná je kvůli nehostinnému počasí a spoustě překážek. Slimáci velcí jako banán, pumy nebo medvědi, to vše můžete během cesty potkat. Sedmasedmdesát kilometrů trati je zvládnutelných za týden.

Vodní nádrž Lipno.  Má největší vodní plochu v České republice, je také nazýváno jihočeským mořem.
Lipno je rájem pro každého. Na „odvrácené straně“ lze nalézt i klid

Anapurna Circuit, Nepál
Srdce všech velehor nelze vynechat. Nepálský okruh vás provede tamní krajinou kolem hory Anapurna. Nejdelší trasa okruhu je 220 kilometrů, nicméně se dá zkracovat autobusovými přesuny, do některých vesnic se pak dá dojet terénním autem. Cesta vede skrze několik vesnic, které lze využít pro ubytování i jídlo. Terén je velmi proměnný. Strmé kluzké srázy přecházejí v prudká stoupání po skalách nebo po schodech.

KAROLÍNA LUNDOVÁ, ONDŘEJ MAREČEK