Tady řádil Fantom opery: Palais de Garnier v Paříži oslňuje i svou nabubřelostí

Palais de Garnier je jeden ze dvou operních domů v Paříži, který se řadí mezi nejdůležitější objekty ve městě. Jak architekturou, tak svým významem. Navíc se k němu váže tragický příběh, který na jevištích kulturních institucí neustále rezonuje po celém světě.

Jde o příběh slavného Fantoma opery, který napsal francouzský spisovatel Gaston Leroux. Kniha vyšla v roce 1009 a později podle ní vznikl slavný muzikál Andrewa Lloyda Webbera. Ten byl také zfilmován.

Jedna z nejslavněších písní z muzikálu Fantom opery:

Co příběhu o démonovi předcházelo

Jak připomněl známý britský web Daily Telegraph, Paříží se v posledních letech 19. století nesly zprávy o tom, že sál tamní opery obývá duch. K údajné věrohodnosti těchto informací přispěla tragédie z 20. května 1896, ke které došlo během představení opery Helle od Étienna-Josepha Floqueta.

Jak to vypadá v Palais de Garnier:

„Právě skončilo první dějství a diváci volali po přídavku sopranistky Madame Rose Caron. Když dokončila svou árii, hledištěm se ozval hlasitý zvuk, následovaný rachotem a oblakem prachu,“ popsal Daily Telegraph.

Důvodem byl pád závaží držící obří lustr, které se zřítilo poté, co se přetrhlo ocelové lano. Právě to propojovalo těžké závaží a těžký lustr. „Závaží prorazilo strop, zranilo několik lidí a bohužel zabilo šestapadesátiletou domovnici Madame Chomette, která vůbec poprvé v životě navštívila operu,“ doplnil web.

Tragédie byla skvělým soustem pro novináře

Příběhu se ujal francouzský novinář Gaston Leroux. Tento muž tak stojí za vznikem dodnes známé legendy o znetvořeném muži, který ohrožuje herce i zaměstnance. Pod názvem Fantom opery ji pak vydal dokonce jako román. Před tím příběh ještě jako seriál úspěšně publikoval v časopise Le Gaulois.

Jako autor si Leroux vedl ze čtenářského hlediska znamenitě.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo zoom_in Takto vypadal Fantom opery ve filmovém zpracování z roku 1925

„Dokonce i dnes si někteří lidé stále kladou otázku, zda Fantom opery skutečně existoval nebo ne. To je způsobeno tím, že Leroux použil skutečné události i lidi a vetkl do děje významné události tehdejší doby,“ uvedl například specializovaný web Opus Arte Factum.

Oslnivá památka, která bere dech

Operní budova Palais de Garnier je považována za jednu z nejoslnivějších památek Paříže. Toto architektonické mistrovské dílo bylo slavnostně otevřeno v roce 1875 za doby Napoleona III. Jednalo se o posledního vládnoucího francouzského císaře, který si myslel, že je vyvolený, chystal spiknutí a byl posedlý milenkami.

Tady se narodil Hitler. Rakouské město má dům, který by nejraději nemělo

Do světa

Architektu Charlesovi Garnierovi se podařilo vytvořit jedinečnou harmonii mezi sochařstvím, malířstvím a architekturou. Budova oslňuje balkóny z onyxu, luxusním mramorem, jemnými freskami a bohatým zlacením.

Další fakta o Palais de Garnier?

• Budova má velmi kvalitně řešené vnitřní komunikace jako schodiště či promenádní prostory.
• Pojme až 2 200 diváků, kdy celková rozloha přesahuje 11 tisíc metrů čtverečních
• Jeviště ve tvaru podkovy s rozměry 52x62 metrů je největším svého druhu v Evropě
• Stavba trvala 15 let
• Jde o jeden z nejdražších stavebních projektů z doby vlády Napoléona III. Jenže ten zemřel o dva roky dříve, než byla dokončena.
• Během francouzsko-pruské války v letech 1870 – 1871 zde bylo skladiště potravin, jak uvedl web Dreams in Paris.
• Slavný operní křišťálový lustr váží několik tun.
• Při výkopových pracích se stavebníci setkali s nečekaně vysokou hladinou spodní vody, která hrozila omezením výstavby. „Garnier však našel skvělé řešení, základy udělal ve dvou vrstvách a ponechal podzemní vodu jako rezervoár pro případě, že by v místě hořelo,“ připomněl například web BBC.
• Na jevišti může vystoupit až 450 umělců najednou. Zvláštním předmětem sporu je strop sálu, který byl vytvořen Marcem Chagallem v roce 1964, avšak nenávratně zničil původní malbu.

Kdy se lze do Pařížské opery podívat?

Jak uvádí oficiální stránky Pařížské opery, prohlídky se konají od 10 do 17 hodin kromě dnů s odpoledními představeními, mimořádnou uzávěrkou a od poloviny července do konce srpna.

Dospělí zaplatí 15 eur, mládežníci 10 eur. Děti do 12 let i nezaměstnaní mají vstup zdarma. Velmi se pak doporučuje rezervace.